|
6/ Alžběta Johanna Westonia / Proměny osudu
 Kdybychom
pátrali po první významné autorce české literatury, zastavili bychom se až na
přelomu 16. a 17. století u Alžběty Johanny Westonie (1582–1612). Narodila se v
Anglii, ale krátce po narození se spolu s matkou a nevlastním otcem Eduardem
Kelleym, známým rudolfínským alchymistou, přestěhovala do Čech. Dostalo se jí
znamenitého vzdělání, na tehdejší dobu u žen nevídaného, ovládala několik jazyků
a již od svých čtrnácti let psala latinské básně, jež u předních představitelů
humanistické literatury a vědy vzbuzovaly obdiv a nadšení. Četné příležitostné
verše, básně s duchovní tematikou i krátké morality byly shrnuty do dvou knih,
Poemata (1602) a Parthenicon (1610), jež budou představeny v reprezentativním
překladovém průřezu, doplněném o latinské originály.
(Z latiny přeložili Eduard Petrů; překlad revidovala Anežka Vidmanová;
latinskou edici revidoval a vysvětlivkami opatřil Jiří Matl.) – Vyšlo v říjnu
2003
 Ukázka edice:
báseň | moralita |
bajka (formát pdf)
Doslov Eduarda Petrů (formát pdf)
Doslov Lucie Štorchové (formát pdf)
Ediční poznámka (formát pdf)
Knihu si můžete objednat zde.
5/
Věčný pekelný žalář
 Edice
Věčného pekelného žaláře chce představit dnešnímu čtenáři knihu,
která byla pro českou literární historii 19. a počátku 20. století
synekdochou temna a úpadku barokního období. Josef Jungmann ji nazval
„nejhroznější ze všech knih českých“, Jaroslav Vlček prohlásil, že
„v dějinách literatur tento plod ovšem místa nemá“. Oba názory rázně
odmítl ve 30. letech minulého století Josef Vašica, prohlásiv Věčný
pekelný žalář za dílo slovesné, nikoli dogmatické.
Slavnou knihu italského jezuity Giovanni Battisty Manniho (1606–1682),
popisující v návaznosti na Dantovu Božskou komedii hrozná utrpení a
mučení, jimž budou vystaveni hříšníci v „onom přehrozném místě,
kteréž jest země tmavá, přikryta mrákotou smrti“, uvedl do české
literatury Matěj Václav Šteyer (1630–1692). Poprvé vyšla česky v roce
1676, v průběhu následujících let ještě několikrát a stala se
masově oblíbenou a vyhledávanou četbou.
(Ed. M. Valášek; doslov A. Wildová Tosi) – Vyšlo v listopadu 2002
Ukázka edice
Plné znění knihy (transliterace)
Recenze Jiřího Pelána
Recenze Jana
Linky
Knihu si můžete objednat
zde.
4/
Theatrum mundi minoris
 Jako čtvrtý svazek ediční řady vychází kniha humanistického
autora Nathanaéla Vodňanského z Uračova Theatrum mundi minoris. Široký
plac neb Zrcadlo světa, to jest: Živý kontrfekt nesčíslných bíd všeho
lidského pokolení v tomto světě rytiřujícího z roku 1605. Vodňanský
(1563–1621) je znám nejen jako spisovatel a překladatel, ale také jako
jeden z čelných představitelů strany evangelické, který byl roku 1621
popraven na Staroměstském náměstí v Praze.
Vodňanského Theatrum mundi minoris je volnou adaptací moralistního
spisu francouzského humanisty Pierra Boaistuaua (+1566) z roku 1558, díla ve
své době velmi oblíbeného. V rozsáhlém úvodu pojímá Vodňanský
– pod vlivem dramatického vývoje v Čechách na počátku 17. století
i v souvislosti s dobovými představami o světě jako velkém
divadle – lidský život jako tragédii, kde každé dějství je článkem řetězu
neštěstí uzavřeného až smrtí. Příznačné je, že Vodňanský si z originálu
vybral pouze část, která se zabývá lidskou nedostatečností, a díl druhý
věnovaný lidské velikosti úmyslně pominul. Dílo tak významově posunul k tvorbě
reprezentující „odvrácenou stranu renesance“ a její pesimismus, vlastní
pozdnímu evropskému humanismu. Theatrum mundi minoris bývá českou
literární historií vnímáno jako jeden z možných inspiračních zdrojů
Komenského Labyrintu.
(Ed. H. Bočková a J. Matl; doslov H. Bočková; lektor A. Stich) – Vyšlo
v říjnu 2001
Dvě ukázky z knihy: „početí a narození“ | „pochvala
stavu manželského“
Ukázky z doslovu
Celý doslov (formát pdf)
Ediční poznámka (formát pdf)
Knihu si můžete objednat
zde.
3/
Kupidova
střela, Dětinský řápek
 Edice Kupidovy střely aneb Knížky užitečné, v níž se všeliká
chlípnost a zlá bujnost těla zapovídá a potupuje (1590) a Dětinského řápku
(1609) chce připomenout jako živou součást české beletrie Šimona
Lomnického z Budče (1552–1623), rozporuplnou postavu naší
literatury. Rané obrození v něm vidělo slavného autora, ba dokonce národního
génia; později byl vnímán jako „bezcharakterní literární obojetník,
rýmař řemeslný a bezduchý“ (J. Vlček) a ani 20. století ho plně
nerehabilitovalo.
V centru Lomnického tvorby stojí cyklus 9 knih mravněvýchovné prózy, kterým
programově zpracoval oblast sedmi smrtelných hříchů – Kupidova střela
se věnuje smilstvu, Dětinský řápek výchově dětí a rodinným vztahům. Všechny
knihy tohoto cyklu jsou z velké části postaveny na práci s exemply, která však
Lomnický už nechápe středověce jako strohé morální prózy s
teologicko-alegorickým výkladem: nakládá s nimi volně, jako s komentovanými
prózami, vykročenými k beletrii rozličných žánrů. Z jeho cyklu bohatě
čerpá i literatura barokní a obrozenská.
(Ed. J. Krč a V. Hladký; doslov J. Krč; lektoři M. Sládek a J. Matl) – Vyšlo
v prosinci 2000
Ukázky z Kupidovy střely
Ukázky z Dětinského řápku
Doslov
Ediční poznámka
Podobenka Šimona Lomnického
Erb Šimona Lomnického
Napsali
o knize a jejím autorovi:
Alexandr Stich
Knihu si můžete objednat
zde.
2/
Ezopovy
bajky, Katonova dvojverší, Rada otce synovi
Staročeské památky ze 14. století: prvý český překlad Ezopových bajek,
nejstarší český veršovaný překlad Katonových distich a Rada otce synovi,
mravoučná staročeská skladba přinášející vhled do morálních hodnot
rytířství. Dosud neexistuje moderní transkribovaná edice těchto skladeb, vědecky
důležitá transliterovaná vydání jsou zastaralá. Nevelký rozsah všech
uvedených památek vylučuje jejich vydání v samostatných knížkách.
Jejich seskupení do jediného svazku navíc dobře umožňuje i to, že jde ve
všech případech o skladby s dominující didaktickou funkcí.
(Ed. E. Petrů; doslov E. Petrů) – Vyšlo v prosinci 1999
Ukázky
Doslov
Ediční poznámka
Knihu si můžete objednat
zde.
1/ Země
dobrá, to jest země česká
Dílo anonymního autora (1754). V reakci na zrušení české dvorské kanceláře,
tj. na faktické právní zrušení českého státu, vytvořil anonymní autor
velkolepou obranu českého národa a především českého jazyka. Své dílo
skromně označil za pouhý „vejtah“, tj. kompilaci ze starších
historických děl, především Beckovského Poselkyně a Prodromu
Moravographiae Tomáše Pešiny z Čechorodu. Historické vyprávění se proměňuje
ve vášnivou obranu Čechů a Čech, pro níž v historii shledává důkazní
materiál. Svou aktuálností vstupuje do souvislosti s úvahami o kontinuitě
či diskontinuitě české kultury a českého jazyka. Dílo se řadí ke skvostům
českého barokního písemnictví. Nové vydání Země dobré dává dnešnímu
čtenáři možnost blíže se seznámit s dobovou společenskou situací,
poznat nevšední historicko-beletristické dílo, patřící k pozoruhodným
pilířům české literatury a kultury 18. století, na nichž vyrůstá tzv. národní
obrození. O aktuálnosti této knihy svědčí jedna ze závěrečných vět, jíž
autor uzavírá své dílo a kterou i my vyprovázíme čtenáře na cestu do
Země dobré: „Přitom ať každý sobě rozpomene, kterak naši milí předkové
veliké nesnáze, práce krvavé, protivenství a neslýchané těžkosti a bídy
snášeti museli, jistě kdo to pováží, uznati musí, že nynější (ačkoli
mnohými nedostatky obtížené) časy za šťastné pokládati bude.“
(Ed. I. Kučerová, L. Medová; doslov E. Petrů, M.
Valášek; lektor A. Stich) – Vyšlo v listopadu 1998
Ukázky, ediční poznámka a
doslov
Frontispis
Napsali
o knize:
Radek Lunga
Knihu si můžete objednat
zde.
|
