|I| Wěčný Pekelný
ŽALÁŘ
aneb
Hrozné Pekelné
Muky /
Obrazy a Přjklady w gazyku
Wla§kém po čtyřidcetikráte
na §wětlo wy§§lými vypodobněné.
A nýnj w nowě na Ce§ko přeložené:
Ale
Přidánjm giných mnohých Přjkladů
z rozličných hodnowěrných Spi§owatelů
wybraných welmi roz§§jřené /
A
K Spa§ytedlné bázni y wey§traze
w§§ech bezbožnych lidj podruhé na §wětlo
wydané
Léta Páně 1679.
Wyti§§těno w Starém Mě§tě Pražském
v Daniele Michálka / Léta 1679. |II|

KDyby Nynywit§§tj nebyli §e báli / že §e propadnau / byliby §e propadli. Kdyby byli za ča§u Noemowa báli §e lidé potopy / nebyliby §e potopily. Kdyby byli Sodom§§tj báli §e ohně / nebyliby vyhořeli. Welmi zle ge§t zanedbati du§§i. Nic pak nenj tak vžitečno / gako o pekle mluwiti. O něm ty v§tawičně mluw / abys §e nikdý do něho nedo§tal. Nemůž §e to §táti / aby ta du§§e / kteráž §e bogj pekla / brzo zhře§§ila. Žádný z těch / kteřjž na peklo nedbagj / nevgde pekla. S. Chry§o§tom: hom: 2. in epi§t: 1 ad The§§al. |III|

Li§t Přjpi§nj
Dů§togně=Welebnému / Vrozenému / a wy§oce Včenému Pánu / Panu Tom᧧owi Janowi z Cžechorodu / Z Milo§ti Božj Bi§kupu Samandryen§kému / Hlawnjho Ko§tela S. Wjta na Hradě Praž§kém Děkanu / Katedralnjho Litoměřického / a Kollegiátnjho Weyhradnjho Wy§§ehrad§kého Ko§telů Kanownjku / G. M. C. Raddě / Comiti Palatino, &c. Pánu na Oboři§§ti / G. M. Pánu mně la§kawě přjzniwému.
Dů§togně Welebný / Vrozený a Wy§oce Včený Pane Pane.
Knjžka tato magic žiwými barwami malowati / a před oči lidem po§tawiti ono přehrozné mj|IV|§to / kteréž / gak S. Iob §wědčj / cap. 10 ge§t země tmawá / přikrytá mrákokotau [sic!] §mrti: země bjdy a temno§tj / kdež ge§t §tjn §mrti / a nenj žádný řád / ale wěčná hrůza přebýwá; gako nemohla býti než plná hrůzy / tak §e má báti / aby mnozý / pro tu §amau / kterauž wyp§ati má / a wypi§uge / hrůzu / gj §e nedě§yli / a gj gakožto welmi hrozné wěcy / ani před oči §wé připu§t[i]ti nechtěli: čjmžby w§§ecka ta / §yce do§ti prodlaužilá práce / kterau z rozličných Spi§owatelů §ebráná / a na če§ko přeložená ge§t / w niweč při§§la / a žádného duchownjho vžitku lidemby nepřine§la. To tedy aby §e ne§talo / widj §e důležitě potřebné býti / aby bez Kotwy / §krze kterauž naděge obyčegně §e wyznamenáwá / na §wětlo newycházela. Dobráť zagi§té ge§t bázeň zatracenj / ale §pogená |V| s naděgj Božjho milo§rden§twj: a dobrá ge§t Naděge / ale §pogená s báznj. Odkudž y w Pj§mě §watém zača§té k Naděgi připoguge §e Bázeň. Zaljbjť §e (dj Swatý Dawid w Žalmu 146) Pánu nad těmi / kteřjž §e ho bogj / a kteřjž dauffagj w Milo§rden§twj geho. Ten týž ginde pj§§e: Služte Pánu w báznj / a we§elte §e (pro dobrau naděgi w geho milo§rden§twj) s tře§enjm (z §waté bázně pocházegjcým.) w Žalmu 2. A to g§au ty dwě nohy Páně / kteréž má hřj§§njk kagjcý s Mařj Magdalénau ljbati; neboť chtjti gednu bez druhé poljbiti / ge§t anebo opowážliwá Bezpečno§t / anebo §§kodliwá Zauffanliwo§t / poněwadž (gak Swatý Bernard mluwj serm. de Maria Magdalena.) kdo §e na §amé milo[§]rden§twj Božj v§tawičně ohlédá / y hned podwodnau |VI| naděgj §obě pochlebuge / na §aud nezpomjná / o §prawedlno§ti newj / a §audj / že to / což ge§t hodné tre§tánj / tre§táno nebude. Meyliť §e tedy ten / kdo tak ljbá nohu Milo§rden§twj / že nedbá na nohu Saudu. Aniž má §e kdo §amé nohy Saudu a Sprawedlno§ti v§tawičně držeti / aby pro přj§no§t Božjho Saudu nezapomněl na geho Milo§rden§twj. Až podtud Swatý Berna[r]d: z gehožto §low patrně §e znamená / že tento hrozný Meč Božj přj§no§ti / w této Knjžce wyp§aný / nemá §e lidem vkazowati bez Kotwy Naděge Božjho Milo§rden§twj. Poněwadž pak W. M. Dů§togně Welebný Pane Pane takowau Kotwu pewné w Bohu Naděge / kteráž nezahanbuge / w §wém Erbu mjti / a nj Lodj §wého S§tě§tj v pro§třed wlnobi|VII|tj bauřliwého Moře tohoto Swěta tak zpewňowati ráčjte / aby §e roztro§kotati nemohla: račte pro tu horliwau / a giž mnohými zgewnými přjklady dokázanau lá§ku / k Cže§kému Národu / k tomu §woliti / aby tato Knjžka s Kotwau a pod ochranau W. Milo§ti giž podruhé §§ťa§tně na §wětlo wy§§la / a mnoho Duchownjch vžitků k wět§§j Sláwě Božj / a k pro§pěchu Cže§kého Národu / kterých dwau wěcý we w§§ech §wých Duchownjch prácech / a Wy§oce včených Spi§ých v§tawičně wyhledáwati ráčjte / přin᧧ela. Pán Bůh W§§emohaucý rač W. Milo§t k dobrému Cže§kého Národu za prodlaužilá léta w dobrém zdrawj / a §§tě§tj na tomto §wětě zachowati / a potom w Nebi w§§ecko to / co pro Duchownj vžitek §wých milých Kraganů až po§awad vči|VIII|něno ge§t / a napotom činiti chtjti ráčjte / neporu§§itedlnau Korunau wěčné §láwy odměniti. Tak W. Milo§ti §rdečně win§§ugi / Léta 1679. Dne 4. Března / w kterém dni Cže§ké Králow§twj diwné přene§§enj Swatého Waclawa do Prahy §obě nábožně připomjná.
W. Milo§ti
Powolný Služebnjk
S. J. M. S. |1|

Zpráwa o hrozných pekelných Mukách.

PRžjteli Kře§ťan§ký / do gehožto rukau do§tane §e tato Knjžka / wěděti má¨s / že z pauhé žádo§ti §pa§enj du§§e twé / a k §pa§ytedlné wey§traze / před§tawuge §e tobě před oči w obrazých / wyprawuge §lowy / a wy§wětluge přjklady / přene§§ťa§tný §taw bjdných zatracenců; abys za živa / my§lj přene§l §e do té přehrozné propa§ti pekelných muk a wěčného trápenj / podlé rady S^o Dawida řkaucýho: Ať s§taupj do pekla za žiwa. S§tupiž tedy la§kawý Čtenáři nynj do pekla my§lj neb |2| přemy§[§]lowánjm / abys §nad potom s tělem y s du§§j (od čehož nás Bůh w§§ecky vchoweg) bezděky do něho s§taupiti nemusyl.

Prwnj Figura gest obraz pekelného žaláře / gehožto kljče §laužj toliko k tomu / aby §e ten wěčný žalář těm / kteřjž magj do něho přigjti / gednau otewřel / a když do něho w§azenj budau / tak pewně zawřel / aby z něho žádný na wěky wěků propu§§těn býti nemohl. Mezy neyt잧§jmi bjdami lid§kými počtena býwá ta / když někoho w§adj do žaláře / aby w něm §eděl do §mrti. Takowéť žalařowánj zdá se tak těžké býti / gako §ama §mrt. Pakliby kdo k tak dlauhému wězenj odsauzený musyl wždycky na malém kau§ku chleba / a truňku wody pře§tati / každodenně tak tuze mr§kán býti / ažby krew z něho §třjkala a giná mnohá těžká trápenj bez odpočinu|3|tj pod§tupowati / tuťby giž práwě to geho wězenj za neywět§§j bjdu a ne§§tě§tj / které na člowěka zde na §wětě přigjti může / držáno bylo / kteréž w§§ak proti pekelným mukám nebyloby nic wjce / nežli gedna krůpěgička wody proti w§§em řekám a neywět§§jmu moři celého §wěta. Když tedy na tuto figuru neb obraz pekelného žaláře bude¨s patřiti / obzwl᧧tně čtyry wěcy má¨s zachowati. Předně má¨s powážiti / že Peklo ge§t oprawdowé wězenj / a to welmi dlauhé / ano wěčné / proto že nebude toliko trwati na geden wěk §mrtedlného člowěka / který wždycky ge§t welmi krátký / byť §e zdál dlauhý a trwal na §ta let: ale tak dlauho bude trwati / gak dlouho Bůh Bohem bude / to ge§t na wěky wěků bezew§§eho konce. Podruhé má¨s vwážiti / že Pekelný žalář netoliko ge§t wěčný / ale také pl|4|ný ne§ne§ytedlných muk / a nezčj§lných trápenj / kteréby §e žádnými §lowy wyprawiti nemohly / byť pak w§§ecken pj§ek / cokoli ge§t ho na břehu moř§kém / obrátil §e w gazyky neywymluwněg§§jch Ržečnjků. Potřetj nemá¨s na tom do§ti mjti / abys toliko gednau na ty obrazy a podoben§twj pohleděl: nýbrž nawrať §e §tokráte / y ča§těgi / a djweg §e na ně bedliwě / s pilným vwažowánjm wyobrazených wěcý. A když §e gich bude¨s hrozyti / řekni §ám k §obě: Ge§tliže tento obraz tak welice mne pře§tra§§iti muže / kterakž pak mne nemá dě§yti §ama wěc / gegjžto tento obraz ge§t toliko §§patné a welmi nedokonalé podoben§twj? A kterakbych §e dě§yl / kdybych pro §wé těžké hřjchy zatracen byl / a mu§yl ty newyprawitedlné muky netoliko widěti / ale také cýtiti? Ach buduť §e w§§ech §mrtedlných hřjchů waro|5|wati / kteřjž §ami mohau mne do toho neywět§§jho ne§§tě§tj přiwe§ti! Napo§ledy když g§y §e podjwal na ten obraz / a přečetl napomenutj / deg se do rozgjmánj hrozných pekelných muk w přjkladu njž položeném / genž ge§t gako §ummownj weytah w§§ech přjpadno§tj Žaláře pekelného. A poněwadž S. Bonawentura měl obyčeg řjkati / že / byť pak byl gi§t / že ze w§§eho lid§kého pokolenj / aneb ze w§§ech lidj / co gich bylo od §twořenj §wěta / nynj ge§t po celém §wětě / a bude až do §audného dne / toliko gedna du§§e má zatracena býti / předceby w§§ak proto w v§tawičném zármutku §wůg žiwot wedl / a §obě ta §lowa zača§té opakowal: Ne§§ťa§tný Bonawenturo, kterak wj¨s / že ty neg§y ta gedna přene§§ťa§tná du§§e / kteráž má zatracena býti / a §prawedliwým §audem Božjm do pekelné propa§ti při|6|gjti? Bez pochyby ti§ýckráte wjce má¨s §e nynj toho zatracenj báti ó hřj§§njče bjdný / když zagi§to wj¨s / že gich mnohem wjce přicházý k zatracenj / nežli k §pa§enj / podlé prawdiwého §wědectwj wěčné prawdy / totiž Pána Krysta / an dj / že mnoho §yce ge§t powolaných: ale málo wywolených: (Matth: 7.) a že pro§tranná brána a §§iroká ce§ta ge§t / kteráž wede k zatracenj / a že mnoho ge§t těch / kteřjž chodj po ni. Medle zpytůg §wědomj §wé / a §wětle pozná¨s / že den po dni do těžkých hřjchů padage odwrátil g§y §e od §pa§ytedlné ce§ty přikázanj Božjch / a po ce§tě zatracenj vpřjmo kráčj¨s do toho přehrozného žaláře / kdežto nepolep§§j§§li §e ča§ně / s nezčj§lnými ginými zatracency má¨s wěčně trápen býti. A nebude¨s §e báti?

Abys pak lépe poznal / co tam budau za muky / předkládám ti přj|7|klad z Kronyky Cy§tercyen§kého Ržádu wypsané / (Spec: exempl: di§t: 9. exemp: 81.) Geden Engličan wzácného Rodu / poznaw to / že §wými marnými a těžkými hřjchy welmi těžce Pána Boha na §ebe rozhněwal / chtěl §e dáti na pokánj: a aby poněkud §prawedlno§ti Božj do§ti včinil / vminil §obě Paut do Geruzaléma. Ale prwé než §e wydal na ce§tu / chtěl §e o to poraditi s včenými a maudrými Mnjchy Cystercyen§kého Zákona. Když pak Opatu §wůg aumy§l předne§l / a on pilně rozgjmaw / byloliby to geho powolánj od Boha / čili ne / počal mu raditi / aby zanechage toho putowánj poddal §e raděgi geho kázni / to ge§t / aby zů§tal Mnjchem / a Pautnjkem Duchownjm; vpo§lechl geho raddy a v§tanowil w geho kl᧧teře Duchownjm býti / a Pánu Bohu §laužiti. Zů§tal tedy Mnjchem |8| Engličan / a za některý čas dobrý začátek pilným zachowáwánjm Kl᧧ternjho zákona dobře ozdobowal / dokud totižto nepřjtel lid§kého pokolenj ho s pokogem nechal. Nebo když ten §ylně ho pokau§§el / aby zanechaw Kl᧧tera držel §e prwněg§§jho aumy§lu putowánj do země §waté / dal §e geho poku§§enjm přemocy / a na tom do konce zů§tal / že chce z kl᧧tera wygjti. Na čež my§le / když gednau nočnjm ča§em §§el do §wé komůrky / vzřel zlého ducha w způ§obu §§karedé a z mjry weliké opice nad gednjm trámem též komůrky §eděti. Wěda pak za gi§to / žeby w celém kl᧧teře žádné takowé opice nebylo / hned §e toho domy§lil / že §e mu zlý duch w tom způ§obu vkázal. A tu hned ta pekelná obluda naň w§kočiw§§i, na zem geg porazyla / a geg tak hrubě na twáři zbila / že mu z vst y z no§u mno|9|ho krwe wyteklo / a tu teprw nechaw§§i ho tu napoly mrtwého, ztratila §e / a zmizela. V§ly§§ew§§e hrozné §§u§ty / a křik raněného bratra Mnj§§i welice §e zdě§yli / a přiběh§§e k němu / do lože geg wne§li / kdež tři dni w těžkých mdlobách ležel / gako bez §ebe. W tom ča§e (gakž potom §ám o §obě giným wyprawowal) vkázal §e mu §watý Benedykt. řka k němu: Benedykte. gemužto Nowicyus odpowjdage / řekl: Kdo g§y ty Pane? Dj §watý: Gá g§em bratr Benedykt. A tu týž §watý pogal geg w duchu / a řekl mu: Poď za mnau. Y wedl geg po gakých§y §tupnjch welmi tě§ných a přjkrých / na horu / s nemalau geho těžko§tj; neboť na gednom každém §ttupni §edělo pár čertů / kteřjž těm ge§§to po těch §tupnjch na horu w§tupowali / hrozné přjkořj a překážky činili. Kteréžto když Nowicyus vzřel / náramně §e dě§yl / ale |10| w§§ak za §watým Benedyktem gjti nepře§táwal. Když tedy oba / totiž S. Benedykt / a Nowicyus na horu w§tupowali / zlj Duchowé §watému Bened[y]ktu §yce §§koditi nemohli / ale geho Včedlnjku / kterýž za njm §§el / na gednom každém §tupni na odpor §e §tawěli / a geg vkrutně trápili. Nebo geden ho §§krtil / druhý §trkal / třetj pě§tj na záda bil / čtwrtý pohlawkowal / pátý plj§nil / a pohrůžkami y domluwami ho §tra§§il / a ginj giné těžko§ti gemu činili / tak že vbohý Nowicyus hrubě zemdlen / a gak pro těžko§t w§tupowánj / tak také pro v§tawičné půtky s nepřáteli nemálo zarmaucen g§a, hrubě v§táwati / a wáhawěgi za §watým Benedyktem gjti počal. Znamenaw pak to §watý Benedykt / laskawě §e k němu obrátil / a aby mu polehčil / §wau ruku na geho hlawu položil / kterauž hned |11| gak §e geho dotekl / tak ho welice po§ylnil / že za§e ochotně za §watým po§tupowal. Když tedy tak předce po těch §tupnjch na horu wy§§li / a do gakéhos ga§ného mj§ta §e do§tali / §patřili naproti §obě gedno mj§to krá§ně zelené / a welmi rozko§§né / na němž byla malá Kaplička / w kteréž byli gacýs mužj w bjlém rau§§e §edjcý okolo Blaho§lawené Panny Marye / kteráž gako Králowna zlatým rauchem oděná ge zprawowala / a gako §lunce mezy hwězdami ga§něgi §e §tkwěla. Y pokloniw §e gj S. Benedykt takto řekl: Přiwedlť g§em k tobě Panj toho Nowicya / kterého abych přiwedl / rozkázati g§y mi ráčila. Když pak ten na gegj poručenj při§§el gj před oči / řekla k němu takto: Powězyz mi nynj / chce§§li w mém domě a w mé §lužbě tak gakž g§y začal / až do §wé §mrti §tále trwati? A když on odpo|12|wěděl / že chce / a že od gegj §lužby nikdý neod§taupj / řekla gemu: Včiniž tedy na to přj§ahu na tomto Oltáři. Kterauž když on včinil / §ljbiw o§třjhati přikázanj Pána §wého / rozkázala §watému Benedyktowi / aby ho za§e odtud odwedl. Y odwedl ho S. Benedykt. A w tom §watý Raffael pogaw geg s §ebau wedl geg do ráge / kdež mu vkázal překrá§né mě§to / gehožto zdi ga§ně §e §wjtily gako zlato / a gehožto brána s newyprawitedlnau krá§au drahým kamenjm a perlami ozdobená byla. A když ho tam přiwedl / vkázal mu w§§elikau rag§kau ozdobno§t / a nezči§lné množ§twj w§§elikých překrá§ných bylin / §tromů / owoce / a kwjtj.

Wy§§ed§§e pak odtud brali §e dolu po gakés welmi přjkré / kluzké / a nebezpečné ce§tě do gedné giné prwněg§§jmu rági napřjč odporné kra|13|giny / a do země mrákoty / a bjdy. do kteréžto když §e dostali / vkázal Angel Nowicyowi gakéhos bjdného člowěka §edjcýho na ohniwé §e§li / gemuž mnoho ďáblů w způ§obu chlipných newě§tek hořjcý pochodně do v§t mocně §trkalo. Y řekl Angel: Pohleď medle na tohoto přene§§ťa§tného bjdnjka / a wezmi §obě z něho přjklad. Bylť on někdy člowěk welikomožný na §wětě / milownjk těla / ale nepřjtel §wé du§§e / w§§ecken odewzdaný chlipno§ti / obžer§twj / a lakotno§ti / a to §e mu děge za pokutu ge^o přede§§lých hřjchů / w kterých §e byl za žiwa kocháwal / a w kterých §wůg ne§§lechetný život dokonal. A proto tjm / gakž widj¨s / způ§obem od čertů trápen býti má na wěky wěků. Sedj na §e§li / že w §wých neprawo§tech §eděl až do §mrti / a dokudž čas měl / nechtěl z nich §krze prawé pokánj pow§tati. |14| Byl milownjk žen: a proto ho čerti w twárno§ti žen§ké trápj. Hořel mrzkým ohněm nezřjzené lá§ky / a proto §e pálj a páliti bude wěčným ohněm pekelné propa§ti. Od§taupiw§§e pak odtud pu§tili §e hlauběgi do mrákoty / a při§§li na giné hrozné mj§to / kdež §patřili giného bjdnjka / gegž §§erednj ďáblowé od hlawy až do paty / hůře nežli ras gakaukoli mrchu / za žiwa dřeli / a když odřen byl / §oli po w§§em těle natjrali: po takowém pak na§olenj na rozpáleném ro§§tě / rozkutiw§§e pod njm oheň natahowali / a pekli. Toť hle byl / dj Angel / někdy člowěk mocný / ale tyran§ký / genž §wé poddané §ew§§j vkrutno§tj s§užowal / gim gegich nábytky ne§prawedliwě wydjral / a mnohým y žiwot odňal: a poněwadž nad žádným žádné ljto§ti mjti nechtěl / §prawedliwým §audem Božjm má také welmi vkrutně a be|15|zew§§eho politowánj od vkrutných čertů na wěky trápen býti. Tamtéž widěli kohos giného §edjcýho na ohniwém koni / a magjcýho na §wém hrdle zaw짧ený §§tjt ohniwý / kterýž y před §ebau na krku toho ohniwé^o koně držel gakaus ohniwau kozu: za §ebau pak wlekl Habit Mnj¨s§ký k oca§u téhož koně přiwázaný. A o tom řekl Angel / že byw na §wětě wogákem / objráwal lidi / kradl / bral / nač při§§el. a že na znamenj a potrestánj swého laupežnictwj w trápenjch no§ý ohniwau kozu / proto že byl gednu kozu gakés chudé ženě mocý wydřel / a wzal. Zpáchaw pak mnoho giných těžkých hřjchů na §wětě / a nechtěw z nich / dokud měl čas / pokánj činiti / když giž byl při koncy §wého žiwota / žádal §e do kl᧧tera dáti a mnjchem zů§tati; w§§ak ne z prawého litowánj §wých hřjchů / a žádo§ti polep§§enj §wých mra|16|wů / ale toliko na oko / a pro marnau chwálu / aby widjn byl / gakoby oprawdu litowal §wých ne§§lechetných §kutků a chtěl §e naprawiti. A poněwadž geho my§l welmi daleko byla wzdálena od řeholnjckého habitu / a žiwota / proto / prey / daleko za §ebau wleče řeholnjcký habit přiwázaný k oca§u §wého koně. Sprawedliwěť pak tjm tre§tán býwá / čjm prwé zhře§§il: a co mu bylo přjležito§tj k hře§§enj / obrátilo §e mu w ná§trog wěčného trápenj.

Y §§li odtud na giné mj§to / kdežto vzřeli některé o§oby obogjho pohlawj nápodobné §yce řeholnjm O§obám / ale žádné řeholnj kázně a ctno§ti na §obě nevkazugjcý; neboť některé z nich dělaly §e / gakoby §e chechtaly / giné chlipná §lowa a bá§ně rozpráwěly / a giným vtrhaly / giné hodowaly / pily / a §e ožjraly / giné ne§§lechetnými Po§uňky neči§tého |71| [sic!] žiwota znamenj na §obě dáwaly. Z čehož w§§ak žádné rozko§§e neměly / nýbrž převkrutné trápenj; neboť k §wému zahanbenj musyly vkazowati podobizny §wého někdeg§§jho ne§§lechetného žiwota / kterýmž §obě wěčného trápenj za§laužily. Y dalo §e do nich množ§twj pře§§eredných ďáblů w způ§obu hrozných mauřeninů, kteřjž ge §ukowatými kygmi a železnými §ochory tak vkrutně přes hlawu bili / že gim s nepochopitedlnau bolestj mozek a oči na zem wy§kakowaly. Dobřeť pak tu muku §n᧧egj / nebo zapomněw§§e §e na §wé §liby / nechtěly pod káznj Božj býti / a Pána Boha za zpráwce mjti; a proto nynj g§au a wěčně budau pod tyran§kau zpráwau a káznj převkrutných ďáblů / kteřjž ge těmito y ginými rozličnými způ§oby v§tawičně budau trápiti.

Potom wedl Angel Nowicya do |18| hlub§§jho Pekla / a poručil mu pozdwihnauti očj: což když on včinil / widěl zdaleka gedno welmi hrozné ohniwé Kolo / k němuž byl přikowán geden člowěk. A když §e tomu Nowicyus giž prwé w§§ecek zd짧ený až do vžá§lo§ti diwil / řekl gemu Angel: Gi§těť §y widěl a widj¨s §tra§§liwé wěcy / ale mnohem stra§§liwěg§§j g§au / které ge§§tě §patřj¨s. A w tom počalo §e to kolo točiti s tak welikým wrzánjm a hrochotem / že §e zdálo / gakoby §e bořila w§§ecka §tawenj na §wětě / a w§§ecken §wět §polu s Nebem na hromadu padal. A když zatočiw§§i §e kolo welmi hluboce do pekla toho vkowaného člowěka s §ebau wtočilo / tu w§§ickni zatracency, co gich bylo w pekle, §polu §e w§§emi čerty hrozně §e naparowali / a křičjce / toho, který §e točil na kole / w§§ichni napořád tlaukli / a gemu w§§eligak až hrozno zlořečili. |19| Angel pak řekl: To hle ge§t ten ze w§§ech lidj neyne§§ťa§tněg§§j člowěk Gidá¨s I§§karyotský / genž byw Apo§§tolem / pro §wé pekelné lakom§twj / Pána Kry§ta §wé^o Mi§tra / newinného Beránka / a Spa§ytele §wěta přene§§lechetně zradil / a když gey židům za třidceti gro§§ů §třjbrných newážně prodal / zauffaw §obě / §ám §wým Katem včiněn ge§t / a obě§yl §e / a §krze to tak hrozného mučenj w pekelném ohni §obě za§laužil. A ten tak dlauho trápen býti má w horaucým pekle / gak dlauho Kry§tus Pán w §wé Bož§ké §láwě bude kralowati w Nebi / to ge§t na wěky wěků / bezew§§eho konce.

Potom wywedl Angel Nowicya z pekla / a řekl mu: Hlediž / abys toho Widěnj žádnému newygewil / krom §amého Opata / gemuž w§§ecko co §e s tebau dálo / oznámiti může¨s. Na to hned Angel od něho ode§§el / |20| a Nowicyus / an za tři dni gako dokonale mrtwý bezew§§eho znamenj žiwota ležel / za§e obžiwl / a zapomněw §e na Angelowo zapowjdánj z welikého podiwenj hned na hlas počal wolati: Widěl §em Nebe / widěl §em y Peklo! Vkázal pak §e mu S. Benedykt, a vdeřiw ho §wau Opat§kau berlau / prawil, že pro §wé nepo§lu§§en§twj za dewět Dnj němým zů§tane. Y §talo §e tak; neboť hned oněměl, a pro bole§t od vdeřenj tak těžce §tonal / gakoby vmřjti měl. Ale po dewjti dnech za§e ozdrawěw / §amému Opatu celé §wé widěnj řádně wygewil. Opat pak neměw žádného záwazku k zatagenj §obě oznámených wěcý: nýbrž za dobré vznaw pro wzdělánj a §pa§ytedlnau wey§trahu mnohých ge wygewiti / w§§ecko / co byl od Nowicya §ly§§el / giným powjdal.

Kře§ťanský Čtenáři, §krze vkáza|21|nj tobě napřed položené Figůry / a §krze wyprawowánj tohoto hrozného přjkladu vwedl §em tebe do pekla / abys §e podjwal na ten welmi těžký / §tra§§liwý a wěčný žalář / a hleděl tak žiw býti / abys do něho / a k hrozným geho mukám po §mrti nepři§§el. V§my§liž tedy §obě / plač nad §wými přede§§lými hřjchy / čiň co neydřjwe prawé pokánj / a Pána Boha §wého žádným těžkým hřjchem / wjce nevrážey. Pakli tě kdy bude podwodný §wět / bůgné tělo / neb l§tiwý ďábel k hře§§enj wábiti / rozpomeň §e na pekelné muky / a řekni: Widělť §em peklo / widělť §em pekelné muky. G§au welmi těžké / g§au wěčné / nechcy pro něgakau marnau a pomjgegjcý wěc do horaucýho pekla k wěčnému trápenj přigjti.

O neydobrotiwěg§§j Pane Gežj§§i Kry§te! genž sy ráčil z §wé ne§mjrné |22| Dobroty za pokolenj lid§ké přehořkau §mrt křjže pod§taupiti / abys nás od wěčných pekelných Muk §wau §mrtj wy§wobodil / a do Nebe§kého ráge přiwedl; rač §krze to twé Vmučenj / a §krze přjmluwu y zá§luhy twé neymileg§§j Matky / Panny Marye / a w§§ech Swatých / mně tu milo§t dáti / aby du§§e má / když w hodinu §mrti mé z tohoto těla wygde / nedo§tala §e do zatracenj wěčného / ale při§§la k tobě do Nebe§ké Ržj§§e / kdežby tebe §ew§§emi Swatými ctila / chwálila / a welebila na wěky wěků / Amen.