Trápenj Zauffanliwo§ti.

WS§ecky bole§ti / bjdy / auzko§ti / práce / a těžko§ti / kteréž §e nacházegj na tomto §wětě / o mnoho lehčeg§§j včiněny býwagj §amau naděgj / že někdy budau §wůg konec mjti. Máli zde kdo těžkau prácy / trápjli §e gakaukoli nemocý / s§užugeli ho chudoba / aneb gakákoli giná bjda a těžko§t tohoto §wěta / a nemůželi §e nadáti gaké pomocy od lidj: a§poň §e může t짧iti tjm / že to w§§ecko gednau pomine / a mnoho let trwati nebude. Krom toho / ča§em §krze §en / ča§em §krze přátel§ká rozmlauwánj a pot짧owánj / bole§ti geho protrženy / a vmen§§eny býwagj: ale w pekle nenj žádného konce / žádného vlewenj muk / a žádného ani neymen§§jho w mukách pot짧enj / ba ani naděge k němu; poněwadž pekelné muky tak wěčně trwati budau / že §e bez |102| protrhowánj prodlaužj / a prudko§t gegich tak v§tawičná bude / že ani za gednu hodinku / ba ani za gedno okamženj vmen§§eny nebudau. Odkudž zatracence to newyprawitedlně trápiti bude / že nebudau mjti žádné naděge žádného konce / ani vlewenj §wých přehrozných muk. Na §wětě a§poň §mrt býwa [sic!] konec w§§ech trampot a auzko§tj / ale zatracency w pekle žádné §mrti nebudau §e mocy nadáti. Hledati budau (dj S. Jan) §mrti / a nenaleznauť gj; a žádati budau vmřjti / a §mrt vteče od nich. (Apoc. 9.6.) A S. Augustýn dj: Budauť mjti bezbožnj w mukách / žiwot. ale žiwi g§auce w mukách / chtěliby (kdyby to možné bylo) takowý žiwot dokonati; w§§ak žádný gim ho neodegme / aby žádný gim neodgal gegich trápenj. A protož každého dne / ano y každé hodiny ti§ýckráte §obě zauffagj / a kdyby mohli / §amiby §ebe rozkau§ali §wý|103|mi zubami / na pličkyby §e §ami roz§ekali / a na prach §pálili / aby a§poň něgakým způ§obem §mrt a konec §obě včinili: ale §mrt vteče od nich. A protož když nic giného včiniti mocy nebudau / s náramnau wzteklo§tj §prawedliwému Bohu / a w§§em giným tworům geho převkrutně zlořečiti budau / gakož y na§ledugjcý bjdnjk zlořečil / a ge§§tě zlořečj / o němž tato ge§t Hy§torye. Spec. Exemp. di§t. 9. ex. 207. Geden Zeman hrubě vti§kowal chudé / a rozpu§tilý žiwot wedl / gakoby za geho vkrutno§t a ne§§lechetno§ti žádného tre§tánj od §prawedliweho [sic!] w§§ech lidj Saudce Boha přigjti nemělo. Ale na čež nedbal hřjchů §e dopau§§těge, toho potom zku§yl, hroznau pokutu Božj §n᧧ege. Neboť gednoho ča§u / když w nocy odpočjwal na lůžku / komornjk geho / an ležel před geho komorau / a hljdal ho / nenadále byl v wytrženj my§li / a widěl / že geho Pán |104| přiweden ge§t před §audnau §tolicy Božj / kdežto obžalowán byw pro mnohé těžké wey§tupky / od§auzen ge§t k wěčným pekelným mukám / a také hned s welikým hauffem pekelných holomků do horaucýho pekla weden před Lucyffera. Gemuž řekl Lucyffer: Wjtey §lužebnjče wěrný. Rád tebe zde widjm. Nech ažť ti dám poljbenj. A w tom doložil: Budiž zlořečen / a neměg pokoge na wěky wěků. Potom řekl k při§togjcým čertům: Tento Zeman rád se kaupáwal w rozko§§né lázni; weďtež ho tedy do lázně / ať §e zkaupá / a §§etřtež ho / gak na tak wzácnau o§obu přj§lu§§j. V§ly§§ew§§e to ďáblowé / hned §e do něho dali / a w§trčiw§§e geg do ohniwého gezera / tam někteřj / gakoby ho drbali / a če§ali / přeo§trými pazaury geg drápali / a rwali; ginj oheň mu na hlawu lili. Pak wytáh§§e geg wen / z rozkazu Lucyfferowa wne§li geg do gakéhos pekelného lože / o němž předpo|105|wěděl Izaiá¨s každému zatracency: Moli tobě pode§tláno bude / a přikrytj twé budau čerwowé. I§a. 14.11. Což když §e §talo / opět zuřiwě §e ozwal Luciffer / a řekl: Y degtež mu také pjti z koffljku hněwu Božjho. Y podali mu / a mu§yl pjti oheň a §yru / kterýžto ge§t djl kalichu gegich. Když pak ten ne§§ťa§tný welikau bole§tj křičel: Ach do§tiť ge§t! do§ti! naproti tomu křičeli ďáblowé: Wjce! ge§§tě wjce! ať §e dobře napige. Potom řekl Lucyffer: Tento §obě zalibowáwal w §wět§ké muzyce / holla / kdež g§au na§§j Muzykanti / ať mu zapj§kagj / ať po§ly§§j na§§j muzyku. A tu hned §e po§tawili dwa čerti w §tra§§liwém podoben§twj magjce trauby / na kteréž když troubili / s hrozným zwukem hřmotného hla§u wycházel z nich plamen do v§§j toho bjdnjka tak §ylně / že mu z očj / no§u / a huby za§e wy§kakowal oheň. Pak řekl k němu Lucyffer: |106| Zazpjweyž mi nynj gednu pj§ničku. A on odpowěděl: Ach! což giného budu zpjwati / nežli to: Zlořečený ten den / w kterýmž §em §e na §wět narodil! Opět řekl Lucyffer: Dobřes začal: než to nenj do§ti / zpjwey lépegi. A on §tra§§liwým řwánjm křičel: Zlořečen buď otec / kterýž mne zplodil / a zlořečená matka / kteráž mne porodila! Ani na tom neměl do§ti Luciffer; pročež obořil se naň / křiče zuřiwým hla§em: Prawjmť / zpjwey mi ge§§tě lep§§j a mně přjgemněg§§j pj§ničku. Tedy ten ne§§lechetnjk / řekl: Ach! což mám ge§§tě řjcy / nežli to: Budiž na wěky zlořečen Bůh / kterýž mně §twořil! Toť ge§t / dj Lucyffer / mne [i 1. v.] neymileg§§i pj§nička / tuť §em chtěl od tebe §ly§§eti. Nuže pochopi choptež §e ho nynj / a doweďtež ho čer§twě na to mj§to / kteréhož §obě za§laužil / w pekle. Neme§§kali oni / ale hned ho vwrhli do §tudnice ohniwé. a tu §e §tal tak hrozný |107| hřmot / gakoby celý §wět / a w§§ecko což na něm ge§t, §e zbořilo / po kterémžto hřmotu probudiw §e Komornjk ze §na, wběhl rychle do Pan§ké Komory / a nakaukl do lože Pána §wého / aby zwěděl / coby §e s njm dálo: ale nalezl ho giž mrtwého / a poznal §kutečně / že to což byl we §nách widěl / nebyl marný §en / ale oprawdowé widěnj. Boge §e pak §ám o §ebe / aby §e §nad také někdy po §wé §mrti neoctnul w těch přehrozných mukách / w kterých byl widěl §wého Pána / opu§til §wět §ew§§emi geho marno§tmi / a dal §e do duchownjho Ržádu / w němž Pánu Bohu wěrně §laužil až do §končenj §wého žiwota. O by §e gich wjce kálo podobnými přjklady / cožby §obě dobře poradili! Než někteřj tak g§au zatwrdilého §rdce / že ani §wým wla§tnjm nebezpečen§twjm patrně gim vkázaným naprawiti §e nedagj; nýbrž mj§to §pasytedlného pokánj a naprawenj žiwota / hřjch k hřj|108|chu přikládagi / a gako Bratrů wrah Kain / a zrádce Kry§ta Pána Gidá¨s / bezbožně zaufagjce §obě nad milo§rden§twjm Božjm na tomto §wětě / kdežby ho ge§§tě vžiti mohli / do horaucýho Pekla §wéwolně §e vwrhugj / kdež oprawdu žádné naděge Božjho milo§rden§twj mjti nebudau. Z toho počtu byl gakýs Gode§§alk / o němž Cezaryus hodnowěrný Spi§owatel (lib: 2. Miraculorum c.7.) takto pj§§e: Když měla býti Wogna proti Saracénům Kře§ťan§twa neyhor§§jm nepřátelům / geden lichewnjk gménem Gode§§alk / ne z pobožno§ti / gakož §e potom z §kutku poznalo / ale z nabádánj giných / dal §e na tu §watau wognu / ale potom pykage toho, nětco málo na ni od peněz dal / moha beze§§kody §wé a §wých dědiců o mnoho wjce přidati. Ano těm / kteřjž na tu wognu za moře táhnauti chtěli / wůči wyteykáwal / řjkage: O což g§te wy welicý blázni / že §e |109| chcete přes moře plawiti / §wé §tatky wynaložiti / a §wůg žiwot w nebezpečen§twj wydati / ge§§to gá do§t málem §e wyplatiw, po§edjm §obě s §wau manželkau a s djtkami doma / a w§§ak rowně tak welikau odplatu gako wy v Pána Boha §obě zey§kám. Neljbily §e ty po§mj§§ky Bohu / gakž §e dokázalo §kutkem. Nebo gedné nocy když spal w pokogi / počalo §e cos rumplowati w geho Mleyně / an byl podlé geho Domu / tak gakoby §e mlelo. Což on za§lechna, s hurtem řekl k Pacholjkowi: Y kdo koho pu§til do Mleyna? Běžiž rychle a podjweg §e / kdo ge§t tam? Běželť ow§§em Pacholjk / ale brzyčko §e za§e nawrátil; nebo ho tak weliká hrůza napadla / že dále ne§měl. Když pak §e ptal Hospodář / kdoby tam byl? řekl pacholjk: Tak weliká hrůza na mne při§§la v dweřj mleyna / že §em mu§yl y hned §pátkem odběhnauti. Y řekl Ho§podář: Byť pak tam §ám čert byl |110| z horaucýho pekla / pugduť tam / a podjwám §e. A hned whodiw na §e raucho při§§el ke mleynu / a otewřew dwéře nakaukl do něho / a §patřil gakés dwa wraný koně / a gednoho §§eredného mauřenina / aneb ďábla / při nich §togjcýho / kterýž gemu řekl: Po§adiž §e rychle na gednoho koně; neboť pro tebe §em přiweden ge§t. K gehožto hla§u zbledl gako §§at Hospodář / a třá§l §e §trachy. A když neměl chuti §ednauti na koně / podruhé křičel ďábel: Y proč §e zdráhá¨s? odhodiž toto raucho od §ebe / a pogeď §emnau. Proč pak nechtěl pra§§iwec toho raucha na něm trpěti / přjčina byla / že bylo na něm při§§ito znamenj Swatého Křjže. Napo§ledy zauffaw §obě w my§li / odhodil od §ebe to raucho / a po§adil §e na toho gednoho koně / a čert po§adil §e na druhého / a rychle gezdjce do§tali §e na rozličná mj§ta rozličných muk / w kterých ten bjdný člowěk widěl také §wého |111| Otce y Máteř / a mnoho giných / o gegichžto §mrti neměl prwé žádné známo§ti. Tam též vzřel gednoho wogáka gménem Eli᧧e z Renyngem / kterýž byl nedáwno před tjm vmřel: a ten §eděl na diwoké kráwě twářj obrácený k oca§u / kteráž s njm §em y tam běhala / a §wými rohami / kteréž měla dlauhé a §§pjčaté / geg w záda pjchagic, hogno§t krwe mu wyrážela. Y tázal §e ho lichewnjk / pročby to trápenj §n᧧el / gemuž on odpowěděl: Wzal §em / prey / bez milo§ti gedné wdowě kráwu / a proto mám od pekelné kráwy tu muku §n᧧eti. Potom tomu lichewnjku w týchž mj§tech vkázána byla ohniwá §tolice / na niž nebylo možné zádného [sic!] pokoge vžiti / ale §e bez pře§tánj mučiti / a řečeno ge§t mu: Nynj §e nawrátj¨s do §wého domu / ale po třech dnech vmře¨s / a do§tane¨s §e do tohoto mj§ta / a na této §tolicy §wau odplatu wezme¨s. Potom ho čert welmi br|112|zo do geho mleyna za§e přine§l / nechaw ho tam odpolu mrtwého ležeti. Kdežto byw od Manželky a čeládky nalezen / done§en ge§t do lože / a tázán / kde byl, a odkud §e za§e wrátil? gimž on powjdal w§§ecko / co §e s njm zběhlo / a že w pekle widěl pro §ebe připrawenau §tolicy / na niž má po třech dnech §wau odplatu wzýti. Y dala žena rychle powolati Kněze / aby ho napomjnal k pokánj / a přiwedl na ce§tu §pa§enj: což ač Kněz §nážně činil / a do§ti ho k tomu měl / aby §wých hřjchů litowal / §wáto§tně §e z nich zpowjdal / řka / že nemá žádný nad milo§rden§twjm Božjm zauffati: w§§ak tak mnoho §wedl / gakoby byl §§palku neb kamenu kázal; nebo lichewnjk předce na §wým §tál / řka: Nemohuť gá §wých hřjchů litowati. Zpowěd mi nebude k žádné platno§ti. Mu§ýť §e to / což ge§t mi v§auzeno / §plniti. Gižť ge§t pro mne připrawena §tolice w pekle / na kterauž §e mám |113| po třech dnech do§tati / a za §wé §kutky za§lauženau odplatu wzýti. A tak bez pokánj / a bezew§§ech Swátostj třetjho dne gako howado zcepeněl / a pohřben ge§t w pekle / kdež oprawdu nenj žádné naděge Božjho §milowánj / a §končenj muky. Spec. Exemp. di§t. 6. ex. 10. Lépegi bylby §obě poradil / kdyby byl a§poň tehdáž pokánj činil; nebo mohl ge§§tě dogjti Božjho milo§rden§twj / gako do§§el onen mládenec / kterýž pro §wé přetěžké hřjchy od§auzen byw na to / aby vtopen byl / ačkoli před tjm než ho do wody hodili / tak zatwrzelým byl / že §e nigakž s Pánem Bohem / a s nepřátely §wými §mjřiti nechtěl / nýbrž řekl / že byťby měl na wěky zatracen býti / §wým protiwnjkům nigakž odpu§titi nechce: nicméně w§§ak potom w po§lednjm okamženj §wého žiwota / když giž wodau zalit býti měl / v§my§liw §obě / k Pánu Bohu §e §krze Pokánj obrátil / prawau §krau§§eno§t |114| §rdce w §obě wzbudil / a §krze to milo§rden§twj Božjho / a žiwota wěčného do§§el; gakož potom §audcy tomu genž ho byl vtopiti poručil / §ám o §obě wyprawowal. (Spec: exempl: di§t: 10. ex: 15.) Dokud tedy člowěk žiw ge§t / také w tom neypo§ledněg§§jm okamženj / může mjti naděgi Božjho §milowánj / a §pa§en býti / kteréž naděge w pekle na wěky wěků mjti nebude.

Ach Pane Gežj§§i Kry§te račiž §e nademnau §milowati / a mne §wau milo§tj tak opatrowati / abych nikdý §mrtedlně nezhře§§il: paklibych kdy předce z křehko§ti §wé do některého těžkého hřjchu vpadl / rač mne co neyprwé k prawému pokánj přiwe§ti / a nedey / abych kdy zauffal nad milo§rden§twjm twým / a potom §e do§tal do pekla / kdež nebude na wěky žádné naděge twé Bož§ké milo§ti. O rač to včiniti pro twé drahé rány / a pro mocné přjmluwy twé neymileg§§j Matky / Am. |115|