Trápenj Temno§tj.

TEmnosti, kterýmiž zatracency trápeni budau w pekle / g§au dwogná§obnj; neboť gedny g§au zewnitřnj aneb těle§né / a druhé wnitřnj / aneb duchownj. Ty pak duchownj temno§ti na tom záležj / že zatracency na wěky nebudau mocy patřiti na twář Božj / kterážto pokuta ge§t ze w§§ech neyt잧§j; nebo gako widěti twář Božj ge§t §amo Blaho§lawen§twj / a neywět§§j §§tě§tj §watých Nebe§§ťanů: tak nemocy na wěky Twáři Božj widěti ge§t Pokuta ze w§§ech neyt잧§j. Samé čerty nic tak těžce netrápj a nebude trápiti / gako to / že newidj a widěti nikdý nebudau twáři Božj / kterau kdyby oni / neb kteřjkoli ginj zatracency widěti mohli / žádnéby pekelné muky / ani ohně / pro newyprawitedlnau rozko¨s pocházegjcý z widěnj twáři Božj napro§to necýtili / ale w pekle oplýwaliby Nebe§kau rado§tj. Ten |76| tedy pramen w§§ech Nebe§kých rozko§§j na wěky ztratiti / a Pána Boha Stwořitele §wého / ku kteréhožto Widěnj §twořeni §me / na wěky newiděti: ale od geho twáři wěčně zawrženu býti / ge§t nenahraditedlná §§koda / a neywět§§j pokuta / rozumných tworů. A protož když ďáblům w těle po§edlého Cžlowěka zů§táwagjcým wyteyká §e: O bjdnjcy nebudete na wěky patřiti na twář Božj! tu §e wztěkáwagj / tu bauřj / tu hrozným těla hnutjm patrně znáti dáwagi / že to §amé gich newyprawitedlně s§užuge, a trápj. A té pokuty bál §e Dawid / když prohře§§iw / §krau§§eně Pána Boha pro§yl / aby ho pro geho hřjchy od §ebe nezawrhl / řka: Nezawrhůgž mne od Twáři §wé. Neodwracůgž Twáři §wé odemně. (w Žal: 50.)

Druhé tmy budau těle§né / aneb zewnitřnj; neboť oprawdowě budau hrozné, a práwě makawé tmy w pekle / a hor§§j nežli před ča§y byli w Egiptě. Oheň w pekle wždyckyť ow§§em bude |77| hořeti, a páliti / ale §wětla z §ebe wydáwati nebude / gakož včj S. Ržehoř (Lib: 9. Moral: c. 46.) takto mluwě: Tento oheň tre§tatel hřjchů páljť ow§§em / ale ne§wjtj. A S. Jan Zlatov§tý zatracené lidi takto mluwjcý uwodj: W§§ickniť budeme plakati / když nás oheň prudčegi bude páliti. Žádného nebudeme widěti / krom těch / kteřjž s námi zatraceni budau. Kdož může wy§lowiti / gak hroznj §trachowé pocházeti budau z těch temno§tj / kteréž budau w na§§jch du§§jch? Gako ten oheň nebude mjti mocy člowěka v§mrtiti / tak také nebude mocy §wjtiti. (Chry§o§t: Tom: parane§i priore ad Theodor:) Gako tedy oheň / kterýž hořel w Babylon§ké pecy / mohl §yce §wjtiti / ale nemohl páliti těch třech mládenců / kteřjž do té pece vwrženi byli: tak oheň w pekelné pecy bude §yce mocy páliti a trápiti ty / kteřjž §prawedliwým Božjm §audem do ni vwrženi budau / ale nebude mocy §wjtiti; neboť Pán Bůh / genž ge§t w§§emohaucý / tu moc gemu odgjti může / a pro wět§§j tre§tánj zatracených §kutečně odegme. |78| A tak w pekle gako w neytmawěg§§jm §klepě / budau přehrozné tmy / gakož §e y ná§ledugjcým přjkladem dokazuge. (Spec: Exempl: di§t: 3. ex: 7.)

W Nortumbryi / kragině Englické země / geden Ho§podář gménem Drychelm / muž přjkladného žiwota / roznemoha §e na §mrt cos málo dnj po§tonal / a gednoho dne v wečjr §wůg žiwot dokonal. Ale druhého dne na v§wjtě nenadále za§e obžiwl / heybal §ebau / a po§adil §e. Což §patřiw§§e ti / kteřjž tu tehdáž při geho těle byli / w§§ickni náramným §trachem před짧enj §e rozvtjkali. Samá toliko geho žena / genž ho wjce než ginj milowala / gakkoli §trachy gen nevmjrala / předce tu pozů§tala / kterauž on t짧il / řka: Nebog §e: neboť §em op[r]awdowě z mrtwých w§tal / a powoleno mi ge§t délegi žiwu býti: ale w§§ak tjm způ§obem / abych o mnoho přikladněg§§j a dokonaleg§§j než prwe žiwot wedl. A hned w§taw z |79| mj§ta / kdež byl ležel mrtwý / od§§el do bljzkého Ko§teljčka modliti §e / a tam §e až do dne Pánu Bohu modlil. Po modlitbě pak nawrátiw §e domu / o §wém nábytku pořjzenj včinil / rozděliw geg na tři djly / z nichžto prwnj manželce §wé / druhý dětem odewzdal: třetj pak pro §ebe zanechal / kterýž w§§ak y hned chudým rozdal / a nedlauho potom / g§a giž zpro§§těn w§§ech §wět§kých §taro§tj / do Kl᧧tera Mailros řečeného při§§el / kdežto dokud žiw pau§tewnjcký žiwot s takowau přj§no§tj wedl / že byť pak byl krá§ně o §wém hrozném widěnj §lowa nepropowěděl; předce w§§ak ti kdož geg widěli / byliby z §amých geho §kutků §audili / gakož y §kutečně §audili w§§ickni / genž ho znali / že mu§yl nětco aneb welmi dobrého / aneb welmi hrozného na onom §wětě widěti. Coby pak byl widěl / §ám takto někdy wyprawowáwal / řka: Když §em byl vmřel / vkázal §e mi geden mládenec |80| krá§né twáři / §tkwělým rauchem oděný / kterýž mne přiwedl k gakémus audolj welmi §§jrokému a hlubokému / gehožto dlauho§t zdála §e býti bez konce. Po lewé §traně vkazowalo §e gako gezero plné plápolagjcýho ohně; po prawé pak bylo plné §něhu / ledu / a §tudených wětrů. Tuť §em widěl nezčj§lné množ§twj w§§eligakých lidj / kteřjž nemoh§§e §né§ti přjli§§né horko§ti / z ohně §kákali do toho §něhu / a když w něm hrubě zkřehli / a §tudeno§ti takowé trpěti nemohli / do ohně za§e pře§kakowali / podlé předpowěděnj Joba řkaucýho: Do náramného horka přigde z wod §něžných. (Job. 24.19.) A na obau mj§tech dáwali mnohá znamenj §wé wnjtřnj newy§lowitedlné bole§ti. Rozgjmage pak §obě ty přehrozné wěcy / počal §em §obě my§liti / že to mu§ý býti Peklo / o němž §em prwé ča§to §lýcháwal. Ale můg wůdce řekl mi / že to nenj peklo. Pak wedl mne dále; a při§§li §me do gakés |81| hu§té mrákoty / w kteréž §em nic giného nemohl widěti nežli twář / a raucho toho / kterýž mne wedl. A když §me §e hlauběgi pu§tili do těch temno§tj / toť hle §em nenadále §patřil mnoho ohniwých kaulj / které z gakés hrozné propa§ti na horu wyskakowaly / a potom za§e do ni padaly. A tu §e mi můg wůdce kams z nenadánj poděl / nechaw mne §amého w těch přehrozných tmách. Když tedy §e tak §ám na ty ohniwé kaule djwám s welikými §trachy / widjm / že mezy nimi ge§t plno lid§kých du§§j / kteréž na způ§ob něgakých gi§ker §polu s deymem gednák na horu wy§kakowaly / gednák §polu s ohněm za§e do propa§ti padaly s newyprawitedlným §mradem / kterýž wy§§ed z propa§ti w§§ecka ta mj§ta naplnil. Když tedy tu déle §togjm / newěda kam §e obrátiti / hle §ly§§jm za §ebau náramný pláč / a §polu chechtánj: y ohlednu §e a widjm že weliký zá§tup čertů chechtagjcých §e / |82| do těch mrákot táhne pět lid§kých du§§j vpěnliwě plačjcých a na §wé ne§§tě§tj nařjkagjcých. Pokudž §em mohl poznati / coby byli za lidi / geden z nich byl Kněz / druhý §wět§ký muž / a třetj žena; ti pak čerti kteřjž ge wljkli / §polu s nimi do pro§tředku té propa§ti we§§li. Potom z též ohniwé propa§ti wy§kočili někteřj zlý duchowé / a ob§kočiw§§e mne / mnoho mi §trachu nahnali; neboť z gegich očj wy§kakowaly gi§kry / a z gegich §§eredných tlam / y z no§ů wycházel plamen / a ti ohniwými kle§§těmi / a háky / kteréž měli w rukau / hrozyli mi / že mne nimi vchytj / a za druhými do horaucýho pekla powlekau. Pomy§li nynj každý / gak mi bylo tehdáž we§elo / když v pro§třed makawých temno§tj newiděl §em před §ebau nic giného / než §amé pře§§eredné čerty / hluboké audolj / propa§t / a oheň. Ohlédalť §em §e §yce do§ti dlauho na w§§e|83|cky §trany / s welikým křikem / §trachem a pláčem žádage za pomoc a §litowánj: ale od nikud nepřicházelo mi žádného pot짧enj: až potom předce §patřil §em / že §e cos zdaleka bly§§tj / a to byl můg neyprwněg§§j wůdce / kterýž ke mně při§§ed zahnal w§§ecky ďábly / a wywedw mne z těch hrozných temno§tj, přiwedl mne k Nebe§kému Rági / kdež §em w§§ecek okřál pro ne§mjrnau rozko¨s / kteréž §em pocýtil. Napo§ledy mluwil ke mně ten blaho§lawený můg wůdce welmi pronikawě / gak o mukách pekelných / tak o wěčném blaho§lawen§twj / a oznámiw mi / že za§e budu žiw mezi lidmi / napomjnal mne / abych o§tatnj žiwot wedl w pokánj a w §lužbě Božj. A w tom mne opu§til / gá pak §em §e za§e k žiwotu nawrátil. Tyto y giné mnohé wěcy o pekelných mukách ča§to Drychelm giným wyprawowal s welikým duchownjm mnohých lidj pro|84|§pěchem; neboť §e mnozý k pobožnému žiwotu obracowali / z nichž byl také Král Altffrýd / kterýž / aby §e po §mrti do těch muk nedo§tal / w témž Kl᧧teře Mailros zawřel §e s Drychelmem / a činil přj§né pokánj. Drychelm pak wywoliw §obě §aukromnj bydlo w Kl᧧teře / aby tjm §wobodněgi §lužeb Božjch a modlitby §waté hleděti mohl / welmi přj§ně §wé tělo tryznil; neboť §e dlauho za několik dnj pořád po§tjwal / hrozný žjněnný oděw / a zelezný [sic!] řetěz s mnohými §§picemi na nahém těle no§ýwal / vkrutně §e až do krwe mr§káwal / na holé zemi ljháwal / a w§§elikých přjležito§tj / k mrtwenj §ebe §amého wyhledáwal. Krom toho w§§eho / aby §wé tělo tjm wjce trápil / do řeky / nad kterauž geho ge§kýňka byla / také když bylo chladno a mrzlo / za ča§té s§tupowal w §§atech / a několik hodin §toge v wodě / gak dlauho totižto mo|85|žné bylo §tudeno§t wody §ne§ti / Bohu §e modljwal: a když z wody wy§§el / k wět§§jmu těla mrtwenj / nikdý §wých mokrých §§atů z §ebe ne§wljkal a ne§u§§il / ale nechal / ažby §e §amy na geho těle v§u§§ily. Když pak někdy zymnjm ča§em prolomiw led / a nedbaw na mráz / předce do§ti dlauho w též řece §táwal / a ginj to widauce ptáwali §e ho / gakby mohl tak vkrutný mráz §n᧧eti? Odpowjdal gim §pro§tě: Ach §tudeněg§§jť §em mj§ta widěl! Ržeklli pak kdo / že přjli¨s přj§né pokánj na §ebe beře / řjkáwal: Ach! přj§něg§§jť §em tre§tánj widěl! A tak wždycky §tálý w modlitbách / w po§tech a w mrtwenj těla §etrwal až do §wé §mrti.

O by to dobrotiwý Pán Bůh ráčil dáti / abychom §e §krze rozgjmánj přehrozných trápenj / horaucýho pekla §pa§ytedlně báti počali / a z §wých hřjchů §e káli! A poněwadž |86| nemůžeme tak přj§ně gak on §wé tělo tryzniti / a§poň zlé žádo§ti těla tak §tatečně wždycky přemáhali / abychom §krze ně Pána Boha nikdý těžce nerozhněwali / a pekelných muk §obě neza§laužili!

O Swětlo §wěta Pane Gežj§§i Kry§te / pro§ým tebe / §krze tu potupnau bole§t / kteraus tehdáž §n᧧el / když §lužebnjcy Kn잧§tj w Kaiff᧧owě domě zawázali tobě oči / a bigjce / y poličkugjce tebe / řjkali: Hádey kdo tě vdeřil: o§wěť my§l mau / abych §wětle poznal §§kodliwo§t a ohawno§t §mrtedlného hřjchu / abych geg wždycky w o§§kliwo§ti měl / a §krze něg nebyl vwržen do temno§tj zewnitřnjch / kdež bude pláč a §§křjpenj zubů / ale do§tal §e do Nebe§kého Geruzaléma / kdež Wywolenj wěčně požjwati budau §wětla §láwy a ne§končené rado§ti / Amen. |87| {Trá=}