Trápenj Vkrutných.

GAk vkrutná trápenj §n᧧eti budau w pekle ti / kteřj na tomto §wětě vkrutnj byli / poznati §e může z ná§ledugjcýho přjkladu. In Appendice Speculi exempl. ex. 132. Geden Pán gednoho Mě§tečka w Pelignys / g§a člowěk lakomý a py§§ný / welmi vkrutně a práwě tyran§ky zacházel s poddanými §wými / z nichž mnohé pro §§patné wěcy / nemilo§rdně tre§táwal. Stalo §e pak / že geden z geho poddaných / člowěk §yce dobrý / ale chudý a §pro§tný / gednoho chrta tomu Pánu welice milého potlaukl / tak že / když ten chrt zcepeněl / domnjwali §e někteřj / že od toho zbitj mu§yl zcepeněti. O čemž když §e Pán dowěděl / obořiw §e na toho člowěka / poručil geg do hrozného žaláře w§aditi / a pilně / aby nikudy wyklauznauti nemohl / o§třj|68|hati. Nic méně po některém dni / když ho §trážnj naw§§tjwiti chtěli / nenalez§§e ho tam / nemohli §e tomu do§ti nadiwiti / gak gim wy§§el z klepet; zwl᧧tě poněwadž dwéře dobře zawřené zů§taly / a nebylo nikdež widěti žádné djry / kterauby byl mohl prolezti. Y oznámili to Pánu / kterýž také §e tomu náramně diwil. A§y po třech dnech ten týž wězeň opět §e w témž wězenj na§§el / wolage na §trážné / aby mu podali nětco gj§ti / kteřjž ochotně při§kočiw§§e / a s náramným podjwenjm naň pohleděw§§e / to na něm znamenali / že §e w§§ecek w twáři proměnil / a že ge§t gako wytrženey / hrozné^o wzezřenj / a gako v§mauzeney. Když pak §e ho ptali / kudy wy§§el z wězenj? a kudy za§e do něho při§§el? kde byl? a odkud §e s tak hrozným wzezřenjm přibral? on w§§ecek omámený nic gim neodpowjdal / než to / že Pána |69| žádá / aby ho dal k §obě co neydřjwe přiwe§ti / že mu má cos welmi pilného oznámiti / s čjmžby §e prodléwati nemělo. Byw tedy y hned k Pánu přiweden / hrozné a téměř k wjře nepodobné wěcy gemu powjdati počal / řka: Když g§em byl podlé wa§§eho poručenj Pane / do wězenj w§azen / neměw z gedné §trany žádné naděge k §milowánj / z druhé pak §trany nemoha déle §ne§ti tak těžkého wězenj / zauffal g§em sobě / a pro§yl g§em zlého Ducha / aby mne §ám z něho wy§wobodil. Na kteraužto mau žádo§t dal §e brzo nagjti ďábel w přj§§erném způ§obu a s hroznau twářj / s kterýmž g§em hned o §ebe §mlauwu včinil / a on mne z toho wězenj / w§§ak welmi tě§nau djrau, wytáhl / a potom do pekla wne§l / kdežto g§em widěl přehrozné muky bezbožných lidj / tak že gich w§§ech wyprawiti mně možné nenj. Tuť |70| g§em §patřil / kterak w gakés tmawé propa§ti trápj §e mnozý Králowé a někdeg§§j Mocnářowé §wěta / kteréž čerti hořjcými pochodněmi vkrutně pálili. Tu g§em §ly§§el §mutná nařjkánj / kwjlenj / křiky / lánj / gak od Muž§kého tak od Žen§kého pohlawj. Tu také g§em §patřil nezči§lné množ§twj zatracených lidj / ze w§§eliké^o §tawu / magjcých na §obě znamenj §wých někdeg§§jch auřadů a dů§togen§twj / kteřjž w§§ickni rozličnými a převkrutnými mukami we dne y w nocy trápeni byli / a mezy nimi poznal g§em některé / kteřjž w čas §wého žiwobytj mně známi byli: gmenowitě pak poznal g§em gednoho §wého towary§§e / s kterýmž g§em welmi ča§to gednáwal / kterýž §e mně tázal / gak §e mám / a co §e §emnau děge? Když pak g§em gá gemu prawil / že zle / proto že g§em w těžké §lužebno§ti po§tawen / a že vkrutně §emnau na|71|kládagj; vkázal mi gakaus ohniwau §e§li / a řekl mi: Ržekniž §wému Pánu / aby toho wjce nečinil / a §wých poddaných ne§prawedliwě nes§užowal: §yce ať ge§t tjm gi§t / že §e na tuto ohniwau §tolicy do pekla do§tane / a na ni podlé §wé^o za§lauženj těžce trápen bude. Aby ti pak §náze vwěřil / že to nenj od tebe wymy§§leno / ale §kutečně odemně powědjno / řekni mu / aby zpomenul na tu někdeg§§j tegnau §mlauwu / kterau když g§me §polu na wogně byli / s §ebau g§me včinili tak tagně / že žádný žiwý člowěk o ni nikdý nezwěděl / a zwěděti nemohl / kterauž když mu wygewj¨s / hned zagi§to řekne / že g§y mu§yl oprawdowě §emnau po mé §mrti mluwiti / poněwadž ge§t mu powědomo / že g§em gj tobě nigakž nemohl před §mrti wygewiti. A §talo §e tak, neb gak ten wězeň tu tegno§t tomu §wému Pánu wyge|72|wil / počal §e tomu Pán náramně diwiti / nemoha žádným způ§obem §e domy§liti / gakby ona byla gináč mohla tomu wězni w známo§t vwedena býti. Dále ten týž wězeň wyprawowal toto: když g§em / prey / byl w pekle / §patřiw toho / s nimž g§em tam mluwil / a mnoho giných welikých Pánů w krá§né a drahé raucho oblečených / tázal g§em §e ho / takeliby ti / kteřjž tak drahé a zlaté raucho na §obě magj / něgaké trápenj cýtili. A on mi odpowěděl / že §e w§§ickni / a wždycky bezew§§eho oblewenj převkrutně trápj / a že to / co §e zdá býti §§arlat a zlato / nenj oprawdowý §§arlat a zlato / ale §ám oheň. Když pak gá / abych toho zku§yl / wztáhl g§em §wau ruku / chtě §e geho raucha dotknauti / okřikl mne / abych toho nečinil. Nechalť §em tedy tak / a nedotekl g§em §e geho raucha. Nic méně w§§ak / proto samé / že |73| g§em {sem} toliko wztáhl §wau ruku / od horko§ti toho raucha hrubě §em gi §obě opálil / tak že / gakž widjte / ge§t plná pucheyřů / a hni§owitých wředů / a až po§awad mne převkrutně pálj. Tak on tehdáž to / co §e s njm zběhlo / wyprawowal Pánu. Ti pak kteřjž ho byli §ly§§eli a znali / o něm potom wyprawowali / že od té doby / co §e byl nawrátil z pekla / tak byl bledý / a proměněný w twáři / že ho geho manželka a děti §otwa mohli poznati / přitom že byl w§§ecek gako omámený / a nedlauho potom §wůg bjdný žiwot dokonal.

Poza§taw §e tuto la§kawý čtenáři / a pomy§li §obě / ge§tliže §amé patřenj na ty muky / kteréž vkrutnj lidé §n᧧egj w horaucým pekle / tak hrozně tohoto člowěka předě§ylo / že §ám §obě podobný nebyl / a brzo potom od toho vmřjti mu§yl: ach gakž §e ti nemagj dě§yti / kteřjž oprawdowě |74| magj ty muky trpěti! A ge§tliže ten pekelný oheň w způ§obu §§arlatowého raucha gemu vkázaný z daleka tak hrubě opálil geho ruku: ach gakž nebude páliti toho / kdo w něg bude oblečen! Běda nemilo§tiwým; neboť nemilo§tiwě trápeni budau! Tak §e gim §tane / gakž giným činili. Dobřeť prawil Kry§tus Pán: Gakau měrau měřiti budete / takowau bude wám odměřeno. Matth. 7. 2. Protož nečiň giným; co nechce¨s / aby tobě činěno bylo.

Neymilo§tiwěg§§j Pane Gežj§§j Kry§te / genž §y z §wé ne§mjrné dobroty w§§em dobře činil / a žádnému / ani nepřátelům §wým auhlawnjm §y nevbližowal / nýbrž §y §e za ně Otcy §wému Nebe§kému modlil / pro§ým tebe §krze tu twau ne§mjrnau dobrotu / též §krze zá§luhy twé neymileg§§j Matky / rač mi tu milo§t dáti / abych žádnému w ničemž nevbližowal / žádného nezarmucowal / ale podlé twého přjkladu w§§em dobře činil; a §krze to v§§el hroznému trápenj které nelito§tiwé lidi očekáwá w Pekle. |75|