Ne§my§lno§t těch / kteřjž peklo za bá§eň magj.

ABraham / gakž §wědčj Kry§tus Pán (Luc. 16.31.) bohatcy zatracenému w pekle / žádagjcýmu / aby někdo z mrtwých w§tal / a §§el k bratřjm geho / aby a§poň tak k pokánj wzbuzeni byli / řekl: Poněwadž Mogžj§§e a Proroků nepo§lauchagj / aniž / byť kdo z mrtwých w§tal / vwěřj. Což gakby prawdiwé bylo / zača§té zku§§ugeme; poněwadž widjme / že bezbožnj Kře§ťané / kteřjž §e gednau Pána Boha §pu§tili / a na pohrůžky Božjho Pj§ma / kteréž gim wěčným zatracenjm hrozý / nic nedbagj / ani těm / kteřjž z mrtwých w§tali / a co w pekle widěli / wyprawugj / napro§to nic newěřj: gako Anná¨s a Kaiffá¨s / a ginj zatwrzelj Židé nevwěřili těm Swatým / kteřjž s Kry§tem |356| Pánem z mrtwých w§tali / a při§§li do §watého Mě§ta / a vkázali §e mnohým[.] Matth. 27.

Ačkoli pak gá giž mnoho mrtwých / kteřjž coby byli w pekle widěli / do§tatečně powjdali / w této knjžce §em přiwedl: nic méně k wět§§jmu žiwých / kteřjž tento Spis čj§ti / neb §ly§§eti budau / pohnutj / ge§§tě některé gegich přjklady tuto předne§u. Pj§§e S. Cyryll Bi§kup / že tři mrtwj §krze zá§luhy S. Geronyma za§e §e k žiwotu nawrátili / kteřjž hned po §wém wzkřj§§enj podiwné wěcy / gak o Nebe§kém Rági / tak o pekle a oči§tcy wůbec ohla§§owali / řkauce / že ge S. Geronym po těch w§§ech mj§tech proto wodil / aby co §e tam děge / w§§echněm wyprawowali. Y při§§el §em (dj dotčený S. Cyryll / epi§t. ad S. Aug. de S. Hieronymo) k gednomu z nich / a widěw geg hořce plakati / tázal §em §e ho / pročby §e tak hrubě |357| rmautil? kterýž mi řekl: Kdybys wěděl to / což g§em gá giž dáwno zku§yl / gi§těťbys v§tawičně plakal. Nebo / co §e ti zdá / gak těžké muky připraweny §au netoliko zatracencům w pekle / ale také du§§ičkám w oči§tcy zů§táwagjcým? A když §em gá prawil / že §audjm gegich muky býti wět§§j / nežli §e nacházegj na tomto §wětě? on mi řekl: Kdyby w§§ecky muky / s§auženj / a bole§ti / co ge§t gich na tomto §wětě / přirownány byly k gedinkému malému trápenj / které tam mu§ý du§§e lid§ká §n᧧eti / nezdályby §e muky / ale pot짧enj. Neboť kdyby člowěk / dokud ge§t žiw na §wětě / §kutečně zku§yl gen gednu z neymen§§jch pekelných / neb oči§tcowých muk / raděgiby chtěl §ám gediný / a to bezew§§eho pot짧enj / až do §konánj §wěta §n᧧eti w§§ecky §polu muky / co gich w§§ickni lidé od prwnjho Otce |358| Adama až do tohoto dne přetrpěli / nežliby toliko geden den chtěl gedno men§§j trápenj pod§taupiti w pekle / aneb w oči§tcy. Proto tedy pláči / že §e bogjm těch přehrozných trápenj / kteréž hřj§§njcy na onom §wětě pod§taupiti magj. Neboť wjm / že §em proti Pánu Bohu zhře§§il / o gehožto přj§né §prawedlno§ti nepochybugi. Nediwiž §e tedy / že gá pláči: ale raděgi tomu §e přenáramně diw / že lidé / wědauce / že mu§egj vmřjti / nic §e ne§taragj / gakby mohli těm tak hrozným mukám vgjti / ale gako §lepj mermo do nich lezau. Vide Diony§. Carthu§. de 4. novi§§. art. 53.

Milý Bože. [sic!] když některý zločinec §ly§§j od §wého Saudce / že má na poprawu wyweden / a za žiwa do kola pleten / neb na hranicy vpálen býti / gak welice §e bogj toho trápenj / a hrozné §mrti? gak hledá v w§§ech přjmluwy? a gak §e w§§eli|359|gak wyna§nažuge / aby wy§wobozen byl od toho zahynutj? Hřj§§njk pak §ly§§e z Swatého Pj§ma / a z Swatých Otců / že mu ti§ýckráte hrozněg§§j trápenj / a §mrt na§táwá na onom §wětě / zhola nic na to nedbá; nýbrž ge§t we§el / §měge §e / a den odedne wjce a wjce Pána Boha vrážj / a §obě t잧§jch trápenj za§luhuge. Odkud medle pocházý tak weliká ne§my§lno§t w rozumném člowěku? Z krátka djm / a gak §e mi zdá / nechybjm: Newěřj / gak náležj tomu / co Pj§mo Božj / a Swatj Otcowé včj o pekelných mukách: a co §e w hodnowěrných hy§toryjch pj§§e o těch / kteřjž z mrtwých pow§tali / a §patřiw§§e w pekle hrozné hřj§§ných muky k §pa§ytedlnému §trachu w§§ech wěrných giným ge oznamowali / za pauhé §my§§lenky a bá§ně magj: gakoby w§§ickni ti / kteřjž takowé přjběhy w |360| §wých knihách §ep§ali / aneb welmi tupj a hlaupj byli / vwěři[w]§§e bez do§tatečných důwodů marným §my§§lenkám / aneb ne§§lechetně před celým §wětem klamati / a §my§§lené wěcy za prawdiwé wydáwati chtěli / což ge§t práwě nedůwodné / a gim welmi křiwdiwé: zwl᧧ť poněwadž někteřj z nich welikým vměnjm a §watto§tj žiwota §e §tkwěli / a takowé pomluwy nigakž neza§laužili. Než nechť §e prawda §tkwj mnohem ga§něgi / než §amo §lunce / když o polednách §wjtj / předce §e nagdau §lepj / kteřjž toho ble§ku ne§patřj: a zatwrzelj lidé / kteřjž ničemuž / což §e o wěčných mukách pj§§e / a prawj / wěřiti nebudau. Když gednau geden Ržeholnjk vkázal §e druhému Ržeholnjku po §mrti w chatrném oděwu a s §mutnau twářj / ptal §e ho žiwý / pročby §e mu tak §mutně vkazowal. Na čež mrtwý |361| to toliko potřikráte prawil: Žádný newěřj. Žádný newěřj. Žádný newěřj. Když pak §e ptal žiwý / coby to bylo / čemu žádný newěřj: Ržekl mrtwý: Žádný newěřj / gak přj§ně Bůh §audj / a gak hrozně tre§ce. To powěděw w okamženj zmizel / a žiwého Ržeholnjka v welikém §trachu po§taweného zanechal. Spec. Exemplor. Di§t. 9. ex: 98.

Pauhauť prawdu ten mrtwý Ržeholnjk prawil / že newěřjme gak náležj / gak ge§t hrozný Saud Božj / a gak g§au těžké pekelné muky / gimiž wěčně bude hřj§§njky tre§tati; nebo kdybychom wěřili / bálibychom §e gich / a §taralabychom §e [sic! → -rali-] w§§eligak / abychom §e do nich nedo§tali.

Abych pak dokázal / že §lu§§ně wěřjme / že ge§t oprawdowé peklo / a w něm oprawdowé přetěžké muky / položjm tuto některé důwody / gimiž §e to dokázati může. Prwnj |362| důwod ge§t Swaté Pj§mo / kteréž na mnoha mj§tech o wěčném ohni zmjnku činj. Izaiá¨s dj: Připraweno ge§t od počátku audolj propa§ti: od Krále připraweno / hluboké a §§iroké: paliwo geho oheň / a dřjwj mnohé: dutj Páně / gako potok §yry zapalugjcý ge. I§a. 30.33 Ten týž Prorok ginde ptá §e w§§ech bezbožných lidj: Kdož bude mocy z wás bydliti s ohněm zžjragjcým? s horko§tmi wěčnými? I§a. 33.14. Judyt pak o Bohu prawj: Dáť zagi§té oheň a čerwy na těla gegich / (totiž zatracených lidj) aby pálená byla / a cýtila / až na wěky. Judit. 16.21. A w nowém Zákoně S. Jan Křtitel dj: Plewy (to ge§t / zatracence) páliti bude ohněm nevha§ytedlným. Matth. 3.12. A potom §ám Kry§tus: Vwrhau ge do pece ohniwé. Matth. 13.42 Ten týž §wětle zatracencům řekne: Odegdětež odemně zlořečeni do ohně |363| wěčného / kterýž připrawen ge§t ďáblu y Angelům geho. Matth. 25.41. Napo§ledy (ať pro krátko§t giná mnohá §wědectwj opu§tjm) S. Jan o hřj§§njcých dj / že budau mjti djl w gezeře / kteréž hořj ohněm a §yrau. Apoc. 21.8. Odporugeť tedy Božjmu Pj§mu / kdo newěřj / že peklo ge§t oprawdowá pec / a gezero ohně a §ýry hořjcý / a tam přehrozné a wěčné muky.

Druhý důvod. Pj§mo Božj na mnoha mj§tech včj / že pro §lužebnjky Božj připraweno ge§t Nebe§ké Králow§twj / kdež oni požjwati budau wěčné rado§ti: což mnozý rádi wěřj. Nechť tedy také wěřj / že pro bezbožné oprawdowě připraweno ge§t peklo / a w něm wěčné muky. Ge§tližes pro §wědectwj Božjho Pj§ma vwěřil / (dj S. Ržehoř) že Du§§e Swatých g§au w Nebi; mu§ý¨s také wěřiti / že du§§e bezbožných g§au |364| w pekle: neboť odplata wěčné §prawedlno§ti / kterau §prawedliwj o§laweni býwagj / tomu chce / aby také ne§prawedliwj trápenj byli. Greg. l. 4. mor. c. 28. Na prawau Sprawedlno§t náležj netoliko dobrým za dobré §kutky odplatu / ale také zlým za zlé činěnj pokutu vkládati.

Třetj důwod. W§§ickni Swatj Patryarchowé / Prorokowé / Apo§§tolowé / a Cýrkewnj Včitelowé / to zgewně wyznáwali a včili / že Sprawedliwý Bůh dobrým dá wěčnau w Nebi odplatu / zlým pak ne§konalau w pekle pokutu vložj: a někteřj z nich raděgi chtěli pod§taupiti těžká protiwen§twj / hlad / žjžeň / bitj / wězenj / y w§§eliké muky / ano y §amau přehořkau §mrt / nežli pře§tati od toho včenj a tre§tánj zlých. Protoť zagi§té Izaiá¨s napoly přeřezán / Jeremiá¨s vkamenowán / Zacharyá¨s zabit / Danyel do Gámy |365| lwowé vwržen / Pawel §ťat / Petr a Ondřeg vkřižowáni / Bartoloměg za žiwa odřen / Jan do kotla wřelého olege w§azen / a w§§ickni ginj Apo§§tolowé zamordowáni §au. Proto též Jan Křtitel §ťat / Wawřinec na ro§§tě za žiwa pečen / Polykarp od lité zwěři roztrhán / a ginj nezčj§lnj Mučedlnjcy Božj rozmanitými mukami ztrápeni / a z §wěta zprowozeni byli. Též pro tu přjčinu Swatj Otcowé / gako §watý Jan Zlatov§tý / Atanazyus / Ržehoř / Ambrož / Augu§týn / a Geronym těžké práce / auzko§ti a bjdy dobrowolně a mjle pod§taupili. A proč medle Swatý Benedykt / Bernard / Bruno / Franti§§ek / a ginj bez počtu / buď Pau§tewnjcy na pau§§tjch / neb Mnj§§i w kl᧧teřjch / a kteřjkoli ginj §watto§tj žiwota §e §tkwěli / §wět§kého zbožj / těle§ných rozko§§j / a pohodlj dobrowolně §e |366| zbawili / těla §wá bděnjm / po§ty / mr§kánjm / a w§§eligakým nepohodljm mrtwili / a welmi přjkrý a §tra§tný žiwot na §wětě wedli? zdali ne proto / že §e oprawdowě báli / aby §e §krze ča§né rozko§§e těla / kdyby gim powolowali / do wěčných pekelných trápenj nedo§tali? Kdož pak / leč welmi nesmy§lný / řekne / že w§§ickni tito / §yce welmi maudřj / a §watj lidé / v wjře blaudili / nemaudře činili / nadarmo §e tryznili / ffale§§né wěcy o pekelných mukách wěřili / a včili? Wěřmež tedy / že gako tak mnozý / tak maudřj a §watj lidé / ne žertu / neb toliko na oko: ale oprawdowě mnoho zlého trpěli / tak také / oprawdowě g§au přehrozné / a wěčné pekelné muky / gichž aby §e gak oni §ami / tak y ginj podlé gegich rady warowali / tak mnoho protiwného podnikli.

A což ge§t potřebj mnohými dů|367|wody pekelný oheň dokazowati; poněwadž na mnoha mj§tech §wěta / a zwl᧧tě we Wla§§jch / očitě §e §patřugj patrnj obrazowé pekla / a gako pekelné brány / totiž hory we dne y w nocy v§tawičně hořjcý? Z Etny / genž ge§t neywět§§j y neywy¨s§§j hora w Sycylij / několika mj§ty tak weliký oheň wycházý / gakoby celé ohniwé Ržeky z ni plinuly / kteréž w§§em okolnjm obywatelům náramného §trachu přjčina býwagj. Na o§trowě Lipara z gednoho wrchu v§tawičně oheň a popel wy§kakuge s tak welikým hřmotem / že §e zdá / gakoby §e zača§té bley§kalo / a hřjmalo / tak že někdy hřmot odtud pocházegjcý na §§ede§áte wla§kých mjl / a ge§§tě dálegi §ly§§án býwá. Což pak medle §au ta hrozná mj§ta / nežli gakés pekelné brány / kteréž (gak o horách w Sycylij S. Ržehoř prawj) W§§emohaucý Bůh k pole|368|p§§enj žiwých na tomto §wětě vkázati ráčil / aby newěřjcy [1.v. -ý] / ge§§to o pekelných mukách newěřj / widěli takowé mučirny / o kterých §ly§§jce wěřiti nechtěgj? Greg. l. 4. c. 36. Než dj §nad někdo: Kterak mohu a mám wěřiti těm / kteřjž powjdagj / že widěli w pekle / kterak §e tam du§§e zatracených lidj pálj w ohni / §mažj / a §§kwařj w kotljch / pekau na rožně aneb na ro§§tě? kterak byly dřeny / §ťaty / zymau / §mradem / hladem s§užowány / od hadů / §§tjrů / draků / trápeny / na ku§y roz§ekány / a ginými těle§nými mukami mučeny / ge§§to lid§ká du§§e ge§t pod§tata beztělná / žádných audů / ani ko§tj / ani kůže nemagjcý? Na kteraužto otázku odpowjdám takto: To ge§t z Božjho Pj§ma / a Swatých Otců / wěc dokonce gi§tá a neomylná / že gak lid§ké du§§e / tak ďáblowé oprawdowě / §kutečně / a welmi těžce trá|369|pj §e oprawdowým Ohněm těle§ným: gakž w§§ickni wěrnj Katoličtj lidé gedno§worně wěřj / a wěřiti magj; poněwadž §wětle prawj Pj§mo: Odegděte odemně zlořečenj do ohně wěčného / kterýž připrawen ge§t ďáblu / y Angelům geho. Matth. 25. Nadarmoť pak ten oheň bylby připrawen ďáblům / kdyby gich oprawdowě a §kutečně trápiti nemohl. Trápjť tedy pekelný oheň ďábly oprawdowě a §kutečně / ačkoli my těle§nj lidé / dokud §me žiwi na tomto §wětě / kterakby trápenj ducha od těle§ného ohně pocházeti mohlo / dokonale pochopiti nemůžeme. Toto w§§ak §lu§§ně s mnohými včenými řjcy §e může / že pekelný oheň / ne §wau přirozenau mocý / ale §krze W§§emohaucno§t Božj / chtěgjcý §krze něg ne§§lechetné duchy §prawedliwě tre§tati / zázračně činj w nich něgakau ducho|370|wnj bole§t / těm zlořečeným duchům welmi odpornau / gako těle§ná Bole§t odporná ge§t Tělům. Pročby pak toho W§§emohaucý Bůh včiniti nemohl / aby těle§ná pod§tata duchownj připadno§ti a bole§ti přjčinau byla? Ge§tližeť tedy ďábel a geho Angelowé / ačkoli netělnj / těle§ným ohněm / gakožto přjčinau duchownj bole§ti / trápeni býti mohau / pročby lid§ké du§§e / když neg§au s §wými těly §laučené / od téhož těle§ného ohně tak rozličných / a těžkých duchownjch bole§tj / těle§ným poněkud nápodobných / cýtiti nemohly / gakéby cýtily / kdyby gegich těla / když ge obžiwugj / w ohni pálená / na kotljch §mažena / a gakýmikoli ginými těle§nými mukami trápena byla? Aby pak lidé ty duchownj bole§ti zatracených du§§j poznati mohli / a gich §e báli / ráčil Bůh včini|371|ti / aby některých zatracenců du§§e vkázaly §e žiwým w těle§ném způ§obu / a těle§nými mukami mučené / aby z těch podoben§twj těle§ných / rozum lid§ký domy§lil §e / gakby rozličné a těžké muky duchownj §n᧧ely nynj w pekle zatracenců du§§e / a potom také těle§né §n᧧eti měly / když po §audném Dni §polu s §wými těly w témž pekelném ohni trápiti §e budau na wěky wěků. Nemagjť §e tedy takowé hy§torye / když §au od hodnowěrných lidj wyprawowané / a od wzácných Spi§owatelů §ep§ané / zamjtati: ale §lu§§j gim zdráwě rozuměti / a ge§tliže nic proti prawému w§§eobecné Cýrkwe včenj / a Kře§ťan§kym mrawům w §obě nezawjragj / gakožto hodnowěrným wěřiti / a gich k naprawenj §wého Žiwota vžiwati. Stokráte lépe činj / kdo takowé přjklady čta neb §ly§§e / bogj §e Pána |372| Boha / a činj pewné před§ewzetj / že nebude hře§§iti / aby §e nedo§tal do pekelného trápenj: nežli ten / který ne§tarage §e o dobrý žiwot / na to gde / aby §e mu w§§ecko patrnými důwody dokázalo / a on w§§ecko §wým rozumem wy§kaumal.

A byť pak §e y to §talo / předce §e nagdau lidé / kteřjž na tom do§ti mjti nebudau / a §wých žiwotů nenaprawj. Ano což ge§t práwě přediwné / někteřj tak býwagj zatwrzelého §rdce / že byť pak y §amo horaucý peklo widěli / w§§ak §wého žiwota naprawiti nechtěgj. Takowý byl gakýs S§těpán / o němž Swatý Ržehoř Weliký takto pj§§e: (lib. 4. Dial. c. 37.) Slowutný Muž S§těpán §ám mi o §obě rozpráwěl / kterak w Kon§tantynopoli gakým§y gednánjm zadržán g§a / těžkau nemocý zemdlen byl / a vmřel. A když §e geho Přátelé po {Léká-}|373| Lékaři a Apatykáři / aby ho wykuchali / a ma§tj pomazaw§§e kořenjm wycpali / wyptáwali / a gich nenalez§§e přes na§ledugjcý noc těla nepohřbeného nechali: on zatjm podlé du§§e do pekel vweden byl / kdež mnohé wěcy widěl / o kterých prwé §leychage / wěřiti nechtěl. Když pak ho před Saudce tam §edjcýho §tawěli / nechtěl ho připu§titi / řka: Gáť §em toho přiwe§ti neporučil / ale S§těpána Kowáře. W tom hned za§e du§§e tak k tělu přiwedena byla / a S§těpán Kowář / který wedlé něho bydlil / té hodiny vmřel. A tak §e doljčila prawda těch slow / kteráž §ly§§el / poněwadž ge §mrt S§těpánowa potwrdila. Před třemi pak Lety když welikým Morem Mě§to pu§tlo / a w kterém Střely z Nebe wy§třelené (gakž §e očitě widělo) mnohé po§třjlely / y ten prwé dotče|374|ný Slowutný Muž S§těpán podruhé vmřel. Wogák pak gaký§y / tauž nádchau při tomto Mě§tě dotknut g§a žiwot §wůg §končil / ale za§e k žiwotu náwrácen [sic!] g§a / co ho potkalo / rozpráwěl. Prawil pak / že widěl Mo§t / pod kterým černá / zatmělá a ne§ne§ytedlného §mradu mlhu z §ebe wydáwagjcý Ržeka tekla. Za Mo§tem pak byly rozko§§né a zelenagjcý §e Lauky / wonným kwjtjm ozdobené / na kterých §e býti zdálo §hromážděnj lidj w bjlém rau§§e. A byla na tom mj§tě tak ljbá wůně / že tau ljbo§tj / ti kteřjž tam bydlili / aneb §e procházeli / na§yceni byli. Tam byli přjbytkowé rozličnj / a hogným §wětlem naplněnj. Tam §e přediwné weliko§ti §tawěl Dům / který §e zlatými cyhlami zdjti zdál / ale čjby byl / wěděti §e nemohlo. Ano y na břehu napowěděné Ržeky byli někteřj |375| přjbytkowé: ale z nich některé ta §mradlawá mlha docházela / některých pak do§áhnauti nemohla. Na tom Mo§tě to zku§§enj bylo / že každý ne§prawedliwý / ge§§toby §e přes něg gjti poku§yl / do té tmawé a §mradlawé řeky padal. Sprawedliwj pak nemagjce žádné winy na překážce / bezpečným a §wobodným krokem přes něg na rozko§§ná mj§ta přecházeli. Na tom také mo§tě prawil / že §wrchu gmenowaného S§těpána widěl / kterýž když přes ten Mo§t gjti chtěl / gednau nohau kle§l / a když napoli z Mo§tu letěl / něgacý černj mužj / kteřjž §e z té řeky wy§kytli / za §tehno ho wzaw§§e / dolů / a ginj bjlj a krá§nj mužj vchopiw§§e ho za ramena / zhůru geg táhli. A w tom / když §e s njm tak dobřj duchowé zhůru / a zlj dolů táhali / ten wogák / který §e na to djwal / k žiwotu §e na|376|wrátil / a co §e potomně s njm §talo / wěděti nemohl. A tak z toho potegkánj to o žiwotu geho rozuměti můžeme / že w něm zlj těle§nj §kutkowé s dobrými a milo§rdnými §kutky zap᧧eli: nebo z toho / že za §tehno dolu / a za rameno zhůru tažen byl / patrná wěc býti má / že y Almužny milowal / a těle§ným žádo§tem / kteréž ho dolů táhly / do§tatečně neodporowal. Ale coby druhé před tjm tegným Saudem přewážilo / y nám / y tomu / kterýž to widěl negi§to ge§t[.] Ta pak gi§tá wěc ge§t / že ten týž S§těpán potom když (gak §em §wrchu o tom zmjnku včinil) ta pekelnj Mj§ta zhljdl / a w těle obžil / žiwota / gak náleželo / nepolep§§il; poněwadž po mnoha letech w poteykánj žiwota a §mrti z tohoto §wěta §e§§el. Z čehož §e to poznáwá / že y §amých pekelných muk widěnj / giným ku |377| pomocy / giným pak k §wědectwj býwá: a to proto / aby oni widěli zlé / kteréhoby vcházeli / tito pak tjm wjcegi potom pokutowánj byli; poněwadž muk pekelných ani §patřených ani nespatřených vcházeti nechtěli.

Než hůře bude těm / genž widěli obrazy wěčného žaláře / čtli o geho mukách / a poznaw§§e přehrozná zatracenců trápenj / od těžkých hřjchů pře§tati / a §e polep§§iti nechtěli / byloťby gi§tě mnohem lépegi / aby §e byli takowj lidé nikdý nenarodili.

O Pane Gežj§§i Kry§te pro nás vkřižowaný / genž §y na dřewě křjže roztáhl §wé §waté ruce / abys zawřel pekelné brány / a wylil §y §wau předrahau krew / abys §krze ni zha§yl pekelný oheň / ponjženě tebe prosým / §krze w§§ecky rány twého newinného těla / a §krze |378| w§§ecky bole§ti twé neymileg§§j Matky / rač mně y w§§em / kteřjž pekelné muky w této knjžce wyp§ané bedliwě čj§ti / neb čtené po§lauchati / a vwažowati budau / tu milo§t dáti / abychom přj§no§t twé §prawedlno§ti dobře poznali / tebe §e báli / hřjchů §e warowali / a po tomto ča§ném žiwotě / ne do horaucýho pekla / ale do Nebe§kého Králow§twj / kdežbychom tě §ew§§emi twými wywolenými na wěky chwálili / §§ťa§tně §e do§tali / Amen. Staniž §e tak.

O Neymilo§rdněg§§j Matko Božj Panno Marya / orodůg za mne bjdného hřj§§njka / ať §e do přehrozných pekelných muk nedo§tanu: ale pro twé a twého neymileg§§jho Syna zá§luhy, wypros mi w hodinu §mrti mé nad mými hřjchy prawau §krau§§eno§t / a wěčné §pa§enj. |379|