Věčný pekelný žalář

Trápenj Chlipných.

WIet§§j djl lid§kého pokolenj pro chlipno§t a zapowěděné rozko§§e těla k zatracenj wěčnému přicházý / gak §wědčj S. Remigius / takto mluwě: Kromě malých dětj / pro těle§ný hřjch málo do§pělých lidj §pa§eno býwá. Apud Drexel. Nicer. l. 2. c. 12. C[h]lipno§t zagi§té ge§t to welmi nebezpečné kluzko / po kterém §nadně milownjcy těla do propa§ti pekelné vpadagj / gakž toho zku§yli na§ledugjcý ne§§ťa§tnj zatracency / o nichž nynj budu mluwiti. Prwnj §e mi namjtá geden Rytjř z Němec / muž welmi bohatý / ale také welmi bezbožný / zwlá§§tě pak oddaný těle§né chlipno§ti. Spec. Exempl. Di§t. 5. ex. 101. A poněwadž obyčegně gaký býwá žiwot / takowá býwá §mrt / gako tento Rytjř žiw byl howad§ky / tak také §wůg žiwot howad§ky dokonal / nečiniw před |208| §mrtj žádného pokánj. Mělť pak manželku w mráwjch §obě na přjc [sic!] odpornau / a welmi nábožnau / kteráž po geho §mrti v wytrženj my§li widěla geg v pro§třed welikého množ§twj pře§§eredných čertů / z nichž geden / kterýž §e zdál mezy nimi nětco wy¨s§§jho býti / když §obě neyprw zaffrkal gako kůň / počal k §wým towary§§ům zuřiwau řečj takto rozkazowati. Nuže cha§o deyte §e do něho / a předně wrazte mu do noh tak dlauhé a tak o§tré §§pice / žeby od paty nohy až do wrchu hlawy na§krz proboden byl. Pak ho oblečte w pancýř / genžby wnitř byl plný o§trých §§pic / tak aby ho na§krz pjchaly ze w§§ech §tran. Krom toho w§aďte mu na hlawu helm / gehožto §§pice ať g§au tak dlauhé / aby od wrchu chlawy [sic!] §krze §rdce / a §třewa / do§ahowaly až do pat noh geho. Potom mu zawě§§te na krk tak těžkau pawezu / ažby §e gegj tjžj w§§ickni geho audowé k zemi §ehnuli. |209| Hleďtež / aby§te ničehož neopu§tili. Když pak čerti to w§§ecko y hned §e w§§j možnau pilno§tj a vkrutno§tj wykonali / tu opět ten přednj čert ozwal §e / a k §wým holomkům řekl: Wjteliž / že tento Rytjř po turnag§ké hře / kaupáwal §e wlázni / a po zmytj §e kladáwal §e do měkaučkého lože / w němž prowozowáwal w§§elikau ne§§lechetno§t neřádné žádo§ti? Protož deyte mu také oku§yti na§§j pekelné lázně / a rozko§§e. Tehdy ti pekelnj duchowé hned §e dali do něho / a potopili geg w rozpu§§těné zwonowině / když neywjce wřela / a po chwjli wytáh§§e geg wen / roztáhli geg na železném rozpáleném loži / a přiložili k němu přehroznau žábu / kteráž byla tak dlauhá gako on / a rozložila §e po celém loži. A ta ležjc s njm dělala §e / gakoby geg obgjmala / a ljbala / a zatjm geg převkrutně du§yla a kau§ala / s tak těžkau geho bole§tj / že w tom §kutku cýtil o mnoho wět§§j mu|210|ky / nežli byl §ku§yl w tolikerém na§krz probodenj w§§ech audů / w pekelné lázni / a na ohniwém loži.

Ach gak ten bjdný Rytjř perně mu§yl / a ge§§tě mu§ý platiti w pekle / za někdeg§§j nepoctiwé rozko§§e / w kterých §e kocháwal / dokud žiw byl w těle! O by w§§ickni neřádných rozko§§j milownjcy tak / gako ta geho manželka / na geho muky patřili! tu§§jm / žeby gich pominula chut k pomigegjcý těle§né rozko§§i. Co §e pak doteyče gj / od té doby / gak to hrozné widěnj měla / do §wé §mrti wždycky byla truchlá / a nikdý na ně zapomenauti nemohla.

Po Rytjři položme Wilhelma hrabě Iuliacen§ké / prawého Wenu§§iného Mana / který gako za žiwa přjli¨s zapálen byl mrzkým ohněm nezřjzené těle§né žádo§ti / tak po §mrti včiněn ge§t hořjcý hlawnj pekelné propa§ti. O němž když geden nábožný zéman w Bonnen§kém kragi / gménem Wal|211|ter / ptal §e zlého ducha / takowau odpowěd do§tal / že ge§t w tak prudkém ohni / že kdyby w§§ecky pole / co ge§t gich okolo Wolkenburku / a Drachentffel§u / §e w§§emi horami / kteréž tam g§au / obrátily §e w železo / a vwržený byly do toho ohniwého mj§ta / kde ge§t geho du§§e po §mrti / dřjweby §e gako má§lo rozpu§tily / nežliby mohl někdo okem zamžjknauti. A ta / prey / horko§t toliko za lázeň w mlece může §e pokládati proti tomu / co ge§§tě potom bude trpěti / když po obecném w§§ech lidj z mrtwých w§tánj geho tělo s du§§j bude §laučeno / kdyžto dokonalau pokutu za §wé hřjchy wezme. Spec. Exempl. Di§t. 7. ex. 89.

Ach Pane Gežj§§i Kry§te gak hrozný a pálčiwý mu§ý býti oheň pekelný / kterýžby mohl celé železné hory w okamženj rozpu§titi / a na prach §páliti / kdyby do něho vwrženy byly! Ach kterakž těle§nj rozko§§njcy budau mocy |212| ten tak newy§lowitedlně prudký ohěň [sic!] na wěky §ná§§eti / kteřjž gedny gi§křičky na§§eho žiwelnjho ohně na §wém autlém těle bez bole§ti sné§ti nemohau.

Ten týž ne§§ťa§tný Wilhelm vkázaw §e po §mrti gedné klá§§ternj ženě s §mutnau a welmi wyzáblau twářj / takto k ni řekl: Toť hle §em gá ten ne§§ťa§tný Wilhelm / genž §em byl někdy Hrabě Iuliacen§ké: A když ona §e ptala / gakby §e měl na onom §wětě / toliko to gj odpowěděl: Gá w§§ecek hořjm. Pak rozepnul trochu raucho / kterým §e zdál přiodjn býti; a tu hned wyrážel §e z něho weliký plamen / a on křičice žalo§tiwým hla§em w okamženj zmizel. Spec. Exemp. Di§t. 7. ex. 90.

Gedna dcera měla welmi ctno§tného / tichého / mlčeliwého / a nábožného Otce; kterýž w§§ak wět§§j djl §wého žiwota poražen g§a těžkau nemocý / ztráwil na loži / a mnoho §obě odporného §ná§§el. Ale gegj Matka byla práwě |213| protiwných mrawů; neboť nad mjru byla žwawá / vtrhawá / w§§etečná. Žádný gj nebyl do§ti dobrý a poctiwý. Každému něgaký ffljček zawě§ýwala / každého §kutky přetřepáwala / každého pomlauwáwala. Pakli §e gj kdo w neymen§§j wěcy opřel / neb s nj nedržel / tu hned oheň býwal na §tře§§e / hned §e welikými hněwy na něho popauzýwala / a s njm §e do §wády a hadrowánj dáwala. Krom toho ráda a zača§té w ho§podách s ožralcy / a s hampey§njky obcugjc konwice a §kleničky §u§§ila / a §e opjgela. Gakož pak z opil§twj §nadno §e přicházý k neči§tému tlampánj / k §mil§twu / a k cyzolož§twu (gakž dobře poznamenal S. Pawel / řka: Neopigeyte §e wjnem / w kterémž ge§t chlipno§t. Ephe§: 5.18.) tak tato žena §wau poctiwo§t s rozumem za ča§té propila. Nic méně w§§ak wždycky byla zdrawého a čer§twého těla / a nikdý §e gj nic nepřiházelo / coby gi zarmau|214|titi mohlo. Zatjm §e §talo / že dotčený dobrý otec dlauhau nemocý ztrápený §wůg žiwot dokonal: po gehožto §končenj hned §e za§§mauřilo Nebe / zbauřilo §e powětřj / §trhli §e wětrowé / hrozné bley§kánj / a hromobitj na§talo / byl přjwal / a přes celé tři dni v§tawičně pr§§elo / tak že to mrtwé tělo za tři dni pochowáno býti nemohlo / a potom / aby ne§mrdělo / kdyby §e déle chowalo w domě / ge§§tě w čas pr§§ky welmi nepřjležité / bez průwodu / bez §wětel / bez zpjwánj / co ney§pro§těgi / a na§pěch pochowáno bylo. Což widěw§§e §au§edé mezy §ebau řjkali: Mu§ylť gi§tě tento člowěk Pánu Bohu nemilym býti / že mu ani pohodlné^o ča§u k pohřbenj geho těla popřjti neráčj. Od kteréžto doby geho manželka pozbyw§§i dobrého manžela / který gi §wým napomjnánjm naprawiti v§ylowáwal / pe§ky §obě we§ti / a za muž§kým pohlawjm / gako tj§ta od řetězu odwázaná za p§y bě|215|hati počala / až y z §wého domu w němž gegj poctiwo§t wždycky byla na prodeg / hampeys vdělala. Tamť zagi§té každodenně gako krkawcy k mr§§e §cházeli §e mladj / §tařj / welicý / malj / vrozenj / nevrozenj / gak koho wla§tnj wilno§t / a nevkrocená těle§ná žádo§t o§tnem milo§ti pudila / a dohaněla. Žralo / pilo / hodowalo / tancowalo / hralo / žwalo / a konalo §e tu den po dni to / co §tydliwému člowěku nelze ani mluwiti / ani po§lauchati. Když tedy tak ta ne§§lechetná ženka w tom Wenu§§iném kali§§ti / gako §wině w lauži / do§ti §e nawálela / na§tal také gednau po§lednj čas gegjho žiwota. Roznemohla §e tedy / a ne§tonaw§§i ani dlauho / ani welmi těžce / bez §trachu budaucýho Božjho §audu / a bez pokánj lehce vmřela. Po gegjžto §mrti bylo powětřj ze w§§ech §tran tiché / pěkné a ga§né / gakoby k gegjmu pohřbu §wau ga§no§tj §wjtiti / a geg přiozdobiti chtělo. |216|

Takowé tedy Rodiče dotčená dcera měla / kteráž při§§ed§§i k do§pělému wěku / §obě rozgjmala / mělaliby pobožného / ale na §wětě ne§§ťa§tného otce: čili matky bezbožné / ale §§ťa§tné na§ledowati. Že pak mateřin žiwot byl tělu přjgemněg§§j / hrubě §e k tomu nakloňowala / aby raděgi matky / nežli otce na§ledowala. Ale Angel Páně zgewiw §e gj we §nách / odwedl gi od toho zlého aumy§lu / když gj vkázal / gakby gegjmu nábožnému otcy dobře §e wedlo na onom §wětě: Matce pak / kteráž byla bezbožná / welmi zle / a ne§§ťa§tně. Neboť předně přiwedl gi na překrá§né a přerozko§§né mj§to Nebe§kého Ráge / a vkázal gj tam gegjho otce / kterýž gj §ljbil / že budeli dobře a ctno§tně podlé geho přjkladu žiwa na §wětě / má §e w krátkém ča§e do téhož žádaucýho mj§ta do§tati / a §polu s njm rág§kých rozko§§j požjwati. Potom ten týž Angel odwedl gi odtud / a přiwedl gi do ga|217|kéhos tmawého domu / po kterémž ze w§§ech §tran rozljhal §e §tra§§liwý hlahol §mutného nařjkánj / pláče / a §§křjpenj zubů. Y widěla tam přehroznau pec §yrau a §molau hořjcý / nad kterauž §tálo mnoho čertů w §tra§§liwém způ§obu. A když §e do ni podjwala / §patřila §wau Matku w ohni pohřjženau pod krk / zubami pro bole§t §§křjpěgjcý / z očj / z v§t / a z v§§j §§eredný plamen s vkrutným §mradem wydáwagjcý / kteráž negináč než gako někdy onen Ewangelický bohatec (Matth. 16.24.) pro§yl Lazara / aby omočiw konec pr§tu §wého v wodě / §wlažil geho gazyk / s žalo§tiwým křikem na §wau dceru takto wolala: Ach! běda mně! přeběda! ó dcero! pro §wé zlé §kutky trpjm nynj převkrutné muky. Ach gá přene§§ťa§tná žena / měla §em w§§ecko za bláznow§twj / co §e mi řjkáwalo o §třjdmo§ti: ale nynj ne§§ťa§tná pozdě zku§§ugi / že §em §obě blázni|218|wě poradila / když §em těch / kteřjž mi §třjdmo§t §chwalowali / po§lechnauti nechtěla. Skutkowé §mil§twa / a cyzolož§twa nezdáli §e mi býti §§kodnj / ale nynj ach přes přjli¨s zku§§ugi / gak welikau / a to na§togte wěčnau §§kodu mi přine§§li [sic!]! Newěřila §em / aby z Opil§twj a z chlipno§ti měla gaká pokuta na mne přigjti: ale nynj pro §§patničké někdeg§§j kochánj ach gak vkrutně §e trápjm w pekelném plameni / a gak těžká trápenj mu§ým §ná§§eti! Hle gakau mzdu wzala §em za §wé někdeg§§j rozko§§e těle§né. ó kýž §em na ně nikdý nepomy§lila! Připadly na mne w§§ecky neře§ti pro ně / a s§užugj mne ze w§§ech §tran. Ach dcero může§§li / §pomoz mi! Politůg mne ó dcero! O §milůg §e nademnau dcero! neboť §e §e [sic!] převkrutně mučjm. Hořjm! ach! převkrutně hořjm! Ach! Auwe! Běda! Ach přeběda mně bjdné / mně přene§§ťa§tné / mně prazlořečené na wěky |219| wěků! Což v§ly§§ew§§i dcera bylaťby ráda ow§§em gj z těch hrozných muk pomohla: ale pro přitomné čerty / a neywjce proto / že z pekla nenj žádného wy§wobozenj / toho včiniti nemohla. Nic méně welikau ljto§tj §auc pohnuta w§§jm hla§em wykřikla / tak že ti kteřjž s nj w témž domě bydlili / ze §na §e probudili / a roz§wjtiw§§e §wjčku / rychle k nj přiběhli / a tázali §e / pročby tak hrozně a žalo§tiwě křičela / gimž ona w§§ecko to / což we §nách widěla / a co giž tuto wyp§áno ge§t / wyprawowala. Potom ta dcera lépegi §obě poradila; neboť otcowých ctno§tj / ne pak mateř§ké bezbožno§ti na§ledowati v §ebe v§tanowila. Spec. Exempl. Di§t. 2. ex. 183.

O wy w§§ickni / kteřjž §wému tělu přjli¨s howjte / a geho nezřjzeným žádo§tem powolugete / nahljdnete [1.v.=ě] prosým také do té pekelné pece / a podjwegte §e / gak hrozné muky pro krátké ko|220|chánj těla na wás tam čekagj / ge§tliže §e ča§ně nepolep§§jte.

W těchto přjkladech / kteréž nynj předne§u / ačkoli §e newypi§uge / gakéby muky §ná§§eli chlipnj lidé w pekle / ale toliko gak gegich těla tre§tána byla na §wětě: nic méně poněwadž z nich §nadno §e dowtjpiti můžeme o hrozných mukách / kteréž budau w pekle §ná§§eti / předce ge tuto položjm. O prwnjm pj§§e Delrius (lib. 3. di§qui§it. magic. par. 1. quć§t. 7.) W gednom Přewor§twj w Nyderlandu na§§li §e třj [sic!] podle gména Ržeholnjcy / ale podlé §kutků práwě přewrhlj padauchowé / opilcy / a newě§tkáři / kteřjž gednoho dne když §e dlauho na noc do wole nažrali §pat §e bráti chtěli. Y řekl z nich geden / w kterémž ge§§tě něgaká gi§křička nábožno§ti wězela: Gižť ge§t dnes do§ti toho pitj / řekněmež a§pon: Djky Bohu! a gděme §pat. Načež druhý / kterýž byl wjce w ne§§leche|221|tno§ti pro§pěl / rauhawě řekl: Gáť ne Bohu, ale čertu děkugi / a §audjm / že čertu máme poděkowati; neboť gemu §laužjme. Y za§máli §e k tomu w§§ickni / a w§taw§§e od §tolu každý s newě§tkau (nebo měl každý §wau) bral §e do lože. Sotwa §e položili / a hle otewře cos s welikým hřmotem nenadále dwéře do pokoge / w němž w§§ickni leželi. W tom přigde čert w z[p]ů§obu wy§okého / černého / a přehrozného muže / w my§liweckých §§atech / mage při §obě giné dwa čerty w způ§obu dwauch malých kuchtjků: a ten chodě po komoře / a hledě ky§ele nakaukal do každého lože / až potom y zůřiwým hla§em řekl: Y kdež ge§t ten / kterýž mi nedáwno před tjm děkowal? Hle teď §em / za§eť mu za to poděkugi. A neme§§kage přikročil k němu / a §trhl ho z lože / náramně křičjcýho / tře§aucýho §e / a welikými §trachy gen nevmjragjcýho. A když §e s njm do§ti na§meykal po komo|222|ře řekl k těm djbljkům / kteřjž s njm při§§li: Nuže kuchtjcy / deyte §e do práce. Nu brzo rozděleyte tuto oheň / budete mi pecy pečeni. Wezmětež toho rychle / w§trčte ho na rožen / po§tawte geg na oheň / pečtež ho dobře / ať §e gak náležj vpeče. Nebyli leniwj k tomu pekelnj kuchtjcy / brzyčko byl v pro§třed komory rozdělán weliký oheň / byl před rukama welmi dlauhý rožen / na něgž toho bjdnjka gako něgaké pra§e na§trčili / a geg za žiwa pekli / až převkrutným §mradem w§§ecku komoru naplnili / a s newyprawitedlnau bole§tj geho du§§i z těla wypudili. Sly§§jce to druzý pro náramný §trach hrozně §e třá§li / zubami klepali / a gen že nevmjrali. Napo§ledy Rará§§ek / zawrčew §obě gako pes / takto k nim odpolu mrtwým promluwj: Za§laužiliť §te y wy takowé odplaty / gakau tento do§tal: a wěru / co §e mně doteyče / mámť na wás dobrau chuť / abych wás §obě ga|223|ko ptáčky vpekl. Než nemám nynj k tomu od Boha powolenj. Pročež nerád od wás odchazým / ale napomjnám wás / polep§§te §e / §yce nětco hor§§jho na wás přigde. Do§tanuliť wás gednau do klepet / w§§ecko wám to tuplowaně nahradjm. Ačkoli pak potom / když to domluwil / hned §e s §wými holomky ztratil / gakoby §e po nich woda zawřela; nic méně w§§ak ti / kteřjž w této komoře leželi / welikým §trachem ani se z mj§ta hnauti / ani cknouti [sic!] ne§měli / až při§§el bjlý den / a tu teprw trochu okřáli a zdálo §e gim gakoby znowu na §wět zrozeni byli. Když pak w§tali z lože / towary§§e §wého oprawdowě mrtwého / a dokonale vpečeného na§§li / a §wětlegj poznali / z gak těžkého nebezpečen§twj wy§wobozeni §au. Měliť gi§tě weliké §§tě§tj / že prohře§§iw§§e s njm / §polu s njm nezahynuli. O §milnjcy! ó newě§tkáři! ó cyzoložnjcy! ó w§§ickni neči§tj lidé! hleďte §e tjm přj|224|kladem káti / aby wás také / ge§tliže ne na tomto §wětě / ale (což hor§§jho ge§t) w horaucým pekle wěčným ohněm čerti nepekli!

Druhý také §mutný přjklad wzácný Kazatel (R. P. Henricus Engelgrave Dom. 4. post Pentec §[paragraf] 3.) takto wypi§uge. W Pařjži třj [sic!] vrozenj Mužj / buď z kratochwjle neb z potřeby okolo půl nocy po vlicých chodjce zahljdli / že §e beře gakás Pani / před kterauž §§el lokag / ne§a roz§wjcenau ffakuli. Měla pak ta Pani twář fflorem zakrytau / gak mjwagj zemanky. Y při§§li k ni / a lahodnými §lowy tázali §e gj / odkud a kamby §e tak pozdě nočnjm ča§em brala? Odpowěděla ona / že §e dlauho pro přjli§§né pro§by §wých přátel v wečeře gednoho přjtele zdržela; odkudž potom předce bez opowědi / ale zanechagjc s nimi §wého manžela ode§§la / a domu po§pjchá. Oni hned ob§tupiw§§e gi §ami §e w to v|225|wolugj / že gi chtěgj pro wět§§j bezpečno§t domu doprowoditi. A když §e ona nezdráhala / §§li s nj w§§ickni třj a na ce§tě rozličné rozpráwky §polu měli a žertowali. Když pak při§§li před dům / který ona §wůg býti prawila / hned lokag kljčem / kterýž měl pohotowě / dwéře otewřel / a oni pozwáni §auce od Panj / §polu s nj / do domu rozmanitým drahým nábytkem nazbyt opatřeného we§§li. Po přátel§kém přiwjtánj pro§yla gich Pani / aby §e po§adili. Y po§adili §e: a ona také §e po§adila. Potom lokag přine§e wjno / kteréž když Pani ho§tům připila / poručila §obě §krze §lužebnjka fflor z twáři §ložiti. Což když §e §talo / vkázala §e býti mladicy welmi krá§né twáři / kterauž gak vzřeli dotčenj mužj / nezřjzenau milo§tj zapáleni §auce / požádali gi w §rdcy / ano y geden z nich lehkomy§lně zahráwati počal. Zardělať §e ow§§em ta Pani z počátku / gakoby gi |226| kdo krwj polil / a §tawěla §e / gakoby tomu welmi neráda byla: nic méně potom / w§§em třem po wůli byla / což také gim bylo k záhubě. Než k gaké? Coť §e zdá la§kawý čtenáři? Zdaliž §nad při§§el nenadále gegj Pán s §lužebnjky §wými, a dopadna ge dal §e do nich / ranil / neb pomordowal ge? Zdaliž při§§el na ně Rychtář / a cyzoložnjky do žaláře pobral? Nic z toho §e ne§talo / než nětco giného mnohém hrozněg§§jho. Po§ly¨s. Nebyla to žádná žiwá Pani; ale bylo mrtwé tělo něgaké zatracené ženy / w které byl §ám ďábel / a ten §ám ge heybal / ten z něho mluwil / ten dokud §e mu ljbilo / ge na oko krá§né činil / a ty neči§té milownjky mámil. Neboť potom když §e gich do§ti namámil / mj§to krá§né mladice / vkázalo §e pře§§eredné / §mrduté / wět§§jm djlem §hnilé / a čerwy rozlezlé tělo / tak že §e w§§ickni náramně zhrozyli. A w tom hned gak Pani / tak lokag / ano y ce|227|lé §tawenj / §ew§§jm nábytkem w okamženj zmizelo / a dwa z těch mužů ďábel zadáwil / třetj pak mezy gegich mrtwými těly w gednom §mradlawém kautu mě§ta / odpolu mrtwý zrána nalezen ge§t / kterýž předně pořádnému Knězy z §wých hřjchů §krau§§eně §e zpowjdal / a potom to w§§ecko / co §e s njm a s geho towary§§i dálo / giným wyprawowal.

Rowně též žalo§tiwý konec byl giného chlipného člowěka od §wrchu dotčeného Kazatele (P. Henr. Engelgrave Dom. 15. po§t Pentec. §[paragraf]. 2) takto wyp§aný: Geden Mládenec mage nezřjzenau lá§ku k gedné klá§§ternj Panně / tak dlauho gi §obě namlauwal / až gi na to namluwil / že gi§tau noc / y hodinu §obě vložila / w které z Klá§§tera vtecy / a s njm §wau ne§§lechetno§t prowoditi měla. Nezanedbal přjležito§ti ke zlým wěcem welmi bedliwý Mládenec / ale vrčité |228| nocy / a hodiny ku klá§§teru po§pj§§jl [sic!]: k němuž když při§§el / hle ko§tel mimo naděgi otewřený / a w něm wěcy welikého podiwenj hodné nalezl; neboť když do něho w§§el / §patřil dlauhé dwa řady gakýchs neznámých mnjchů / kteřjž z gedné y z druhé §t[r]any mar v pro§třed ko§tela po§tawených / a ffakulemi ze w§§ech čtyr §tran hořjcými obkljčených §edjce / hodinky za mrtwé §mutným hla§em řjkali. Že mu pak to bylo welmi diwno / při§taupiw k gednomu z nich / a potrhw geg za §ukni / ptal §e ho / čjby to pohřeb byl / a za kohoby tak nepřjhodným ča§em hodinky mrtwým řjkali? gemuž on odpowěděl / že za něho §amého. Y gmenowal ho. Diwil §e tomu Mládenec a při§taupiw k druhému mnjchu o to též §e ho ptal / a též tu opowěd [1.v.=dp] od něho do§tal. V§ly§§ew pak giž podruhé §wé wla§tnj gmeno / a §patřiw ten §mutný pohřebnj průwod, lekl §e přená|229|ramně / a w§§ecek §e tře§a po§pj§§il z ko§tela / gako z ohně. Ale hned gakž od ko§telnjch dweřj od§taupil / w§kočili naň dwa černj p§y / kteřjž nebyli než §ami čerti / z horaucýho pekla / a geg před očima dotčené Klá§§ternj Panny / která pro něg z Klá§§tera wygjti chtěla / a tehdáž welmi přjležitě ze zdi na něg §e djwala / na ku§y roztrhali. Ge§tližeť pak ge§§tě zde na §wětě tak welikau moc nad chlipnými lidmi do§tali pekelnj Katané / gaké mjti nebudau w horaucým pekle / kdež takowj od twáři Božj dokonce zawrženi / a ďábel§ké mocy plně podrobeni budau? Kteréžto mocy kdo nechce¨s zku§yti / hleď §e zde nezřjzené těle§né libo§ti wjce nežli wzteklého p§a / §§tjra / a hada §§tjtiti.

Milownjče či§toty Pane Gežj§§i Kry§te / genž §y §e proto z přeči§té Panny naroditi ráčil / abys nám na §obě pozů§tawil přjklad či§toty / rač mne od ducha §milné|230|ho wy§woboditi / abych nikdy neči§totau nehře§§il / a pro pomjgegjcý rozko¨s do wěčného trápenj §e nedo§tal / Amen.

Panno neyči§t§§j / Matko Božj Marya / genž §y §wau panen§kau či§totau tak §e Ney§wětěg§§j Trogicy Božj zaljbila / že Dcerau Boha Otce / Matkau Boha Syna / a neymileg§§j Choti Boha Ducha Swatého §y včiněna: pro§ým tebe orodůg za mne / ať neči§tý duch nemá žádné mocy nademnau / a žádné poku§§enj těla ať mne nikdý nepřiwede k rozhněwánj Pána Boha abych pro oheň chlipno§ti nemu§yl na wěky hořeti ohněm pekelným. Wy též w§§ickni Swatj a Swětice Božj orodůgte za mne / ať těle§nému poku§§enj s pomocý Božj wždycky §§ťa§tně odolám / a ge přemohu. |231|