Trápenj Lidj pro nedokonalau zpowěd zatracených.

NEnj do§ti k §pa§enj / ledagaks §wých hřjchů litowati: ale potřebj ge§t / když má kdo přiležito§t §e zpowjdati / zcela a zauplna ze w§§ech §mrtedlných hřjchů pořádnému Knězy na mj§tě Božjm po§tawenému s prawau ljto§tj / a s pewným před§ewzetjm §e wyznati / a od něho mocý Swáto§ti §watého Pokánj rozhře§§enj do§tati. Přečti §obě medle la§kawý Cžtenáři s pozorno§tj na§ledugjcý přjklady / a když pozná¨s / gak hrozná trápenj na §ebe vwáděgj ti / kteřj w §waté zpowědi něgaký těžký hřjch dobrowolně zamlčugj / a zcela §e zpowjdati nechtěgj / žádného těžkého hřjchu w §waté zpowědi dobrowolně nezamlčůg / paklis někdy prwé zamlčel / co neydřjwe může¨s / gdi k |182| §waté zpowědi / a ten dobrowolně zamlčený hřjch §ew§§emi ginými těžkými hřjchy / z kterých §y §e tehdáž zpowjdal / vpřjmně w §waté zpowědi Knězy oznam / ano y w§§ecky giné §mrtedlné hřjchy potom zpachané / byťbys pak §e byl z nich w giných zpowědjch wyzpowjdal / ge§tliže ti při těch zpowědjch při§§lo na my§l / žebys měl také ten zamlčeny [sic!] těžký hřjch powěděti / a ge§tlis toho nechtěl včiniti; neboť wěděti má¨s / že takowá zpowěd / w které hřj§§njk některého §mrtedlného hřjchu nikdý w prawé zpowědi neoznámeného tomu Knězy / který má moc gey odpu§titi / wědomě / a dobrowolně powěděti nechtěl / netoliko nenj platná / tak že hřjchowé geho gemu §e neodpau§§těgj / ale také nowý §mrtedlný hřjch gemu při§kakuge / z kteréhož také potom powinen §e ge§t zpowjdati / chceli opra|183|wdowě hřjchů §wých odpu§§těnj dogjti.

Prwnj pak při§ljbený přjklad ge§t tento: (Spec. exemp. Di§t. 8. ex. 131) Když dwa Ržeholnjcy z Kazatel§kého Ržádu / z nichž geden byl Zpowědnjk Papeže / a Muž §watý; druhý pak člowěk weliké newinno§ti / a nábožno§ti / gdauce přes pole přibrali §e k gednomu Mě§tečku / w němž bydlila gakás manželu §wému zpronewěřilá žena / kteráž dopu§tiw§§i §e cyzolož§twa s gednjm §wým krewnjm přjtelem / pro weliký §tud nechtěla §e z něho zpowjdati / a proto gedenácte let ani k zpowědi ne§§la[.] Nic méně že gi wždycky hryzlo §wědomj / aby gednau ge vpokogila / §patřiw§§i ty dwa pře§polnj Kněžj w Chrámě Božjm / §watau M§§i §laužiti / takto §ama k §obě řekla: Tytoť mne neznagj / aniž §e kdy potom do na§§eho |184| krage nawrátj / a protož gedn[o]mu z nich wyzpowjdám §e také z toho hanebného hřjchu. Když tedy §watau M§§i do§laužili / při§taupiw§§i k gednomu z nich / žádala ho / aby gegj zpowěd wy§ly§§el. Y počala §e mu zpowjdati. Při kteréžto zpowědi Zp[o]wědlnjka towary¨s / kterýž naproti zpowedlnicy [sic!] §tál / gakaus přediwnau wěc §patřil / totižto že kolikráte žena něgaký §wůg hřjch Zpowědlnjkowi powěděla / tolikráte gedna hrozná zem§ká žába z gegich v§t wylezla / a §kákagjc od zpowědlnice až ke dweřjm z Ko§tela wy§kakowala. Napo§ledy když giž w§§echny §wé giné hřjchy byla powěděla / při§§ed§§i na dotčený hanebný hřjch / dala §e přemocy neroz§§affnému §tudu / a také tehdáž w zpowědi dobrowolně geg zamlčela. Diwná wěc! Když Zpowědlnjk mage za to / že §e gak náležj wyzpo|185|wjdala / dáwal gj rozhře§§enj / a ona giž ze zpowědlnice wy§taupiti chtěla / w§§echny ty žáby / co gich bylo prwé wy§kákalo z ko§tela / hauffně za§e s gednau nowau nad giné §§eredněg§§j žábau / předně do ko§tela / potom do gegich v§t w§kákaly / a w ni §e §chowaly. Tak ona do §wého domu / Ržeholnjcy pak §wau ce§tau z Mě§tečka §e brali. Ale když v§§li mjli / towary¨s Zpowědlnjku počal wyprawowati / co byl widěl w ko§tele. Vlekl §e y hned Zpowědlnjk a zarmautiw §e z toho / řekl: Gi§těť ona něgaký těžký hřjch w zpowědi zamlčela. Wraťmež §e medle do mě§tečka / abychom gi / budemeli mocy / obrátili k prawému pokánj. Wrátiliť §e ow§§em / ale giž gi mrtwau nalezli; nebo brzo po gegich odgitj náhlau a nenadálau §mrtj vmřela. Kteřjž zarmautiw§§e §e z toho welice vložili §obě pů§t a |186| modlenj / pro§ýce Pána Boha za to / aby gim ráčil zgewiti / coby to diwné widěnj znamenati mělo. Potom třetjho dne vkázala §e gim ta gi§tá žena §eděcy na pek[e]lném draku / okolo gegjhožto hrdla otočili §e dwa hroznj hadowé / kteřjž gegj pr§y s§áli. Krom toho dwě welmi o§§kliwé zem§ké žáby na gegich očjch §eděly / z v§t gegich wycházel mrzký plamen nápodobný §yře hořjcý / dwa chrti wztekle trhali gegj ruce / dwě ohniwé §třely wraženy byly do gegich v§§j a po gegj hlawě lezly ge§§těrky. Kterauž gak vzřeli Ržeholnjcy / náramně §e zdě§yli / až welikými §trachy y na zem vpadli / k nimž ta zlořečená žena takto promluwila: Nebogtež §e přátelé Božj / gáť g§em ta prokletá žena / kteráž §em §e gednomu z wás nedáwno zpowjdala / a poněwadž §em pro marný §tud zamlčela §wůg neyt잧§j hřjch cyzo|187|lož§twa [s] §wým krewnjm přjtelem / od§auzena §em do horaucýho pekla / abych w něm takowé muky gaké nyni widjte / wěčně trpěla. Tehdy Zpowědlnjk ohrozyw §e řekl: Zakljnám tebe §krze žiwého Boha / a §krze Kry§ta Pána prawého Božjho Syna / abys mi na dwě otázky odpowěd dala. Předně / co znamená tolikerý rozdjl twých trápenj? Podruhé / pro které hřjchy neywjce lidj do pekla přicházý? gemuž ona odpowěděla. Ge§§těrky / kteréž po mé hlawě lezau / vloženy §au mi pro marné §§perky / gimiž §em §wau hlawu ozdobowala. Zem§ké žáby na mých očjch §edjcý dány §au mi za pokutu mého ne§tydatého wzhlédánj. Ohniwj §§jpowé w mých v§§jch wězýcý g§au pokuta mých vtrhánj / neči§tého zpjwánj / hanebných a ne§tydatých řečj. Vkrutnj hadowé s§agj pr§y mé pro neči§tá dotýkánj / |188| kteráž §em připau§§tjwala. Wzteklj chrti kau§§j / hryzau / a nelito§tiwě trhagj ruce mé / k potre§tanj hřjchů / kteréž §em někdy nimi páchala / a že §em §tatek §wůg / z něhož §em mohla chudé lidi žiwiti / §wým neči§tým milownjkům rozdáwala. Sedjm na pekelném draku / genž mne newyprawitedlnau bole§tj trápj / a převkrutně pálj tělo mé / pro někdeg§§j mé těle§né hřjchy. Tehdy řekl Zpowědlnjk: Odpowězyž mi také nynj na druhau otázku / totiž: Pro které hřjchy nyněg§§jho ča§u neywjce lidj do pekla přicházý: Y řekla žena: Neywjce lidj / a zwl᧧tě žen§kých o§ob / pro tyto čtyry hřjchy nyněg§§jho ča§u zatraceno býwá / a do horaucýho pekla §e do§táwá: Pro chlipno§t / pro přilj§§né §§perky / ljčenj twářj / a ozdobowánj těla / pro powěrky / a čarowánj / a napo§ledy pro dobrowolné |189| zamlčowánj §mrtedlných hřjchů w §waté zpowědi, že §e z nich pro hanbu / gak náležj zpowjdati nechtěgj. Když pak §e gj Zpowědlnjk počal tázati / mohloliby gj něgakým způ§obem §pomoženo býti / hned ten pekelný drak s gegj newyprawitedlnau bole§tj pohnul §e § nj / a w okamženj do horaucýho pekla gi zane§l. O což nynj toho welice / ale nadarmo pyká / a wěčně pykati bude / že ten tak §§kodliwý §tud tehdáž w zpowědi nepřemohla / a §e zauplna gak náležj nezpowjdala! Ach! hleďte §e w§§ickni / kteřjž ne§tydjce §e hanebně hře§§iti / §tydjwáte §e w §waté zpowědi §wé hanebné hřjchy vpřjmně wyznáwati / aby§te s nj potom toho nepykali / a pozdě bycha nehonili. Než poněwadž ge§§tě mnozý na §pro§tá napomjnánj málo dbagj / přiložjm tuto ge§§tě giné tři welmi hro|190|zné přjklady / aby a§poň pro §trach Božjho tre§tánj zpowjdáwali §e vpřimně ti / kteřjž §e dobrým §lowem naprawiti nedagj. Dwa prwnj wzati g§au z knihy Flores exemplorum řečené. cap. 5. tit. 38. § [paragraf!] 9. & 13. W gednom Mě§tě we Wla§§jch byla gedna žena / kteráž na pohlezenj podlé w§§ech zdánj byla welmi přjkladná a §watá; neboť welmi §§tědře chudým almužny dáwala / chrámy Božj zača§té naw§§těwowala / a §wau čeleď ke w§§emu dobrému wedla: čjmž w§§jm welmi dobrau powě§t / a chwalitebné gméno §obě zey§kala. Ta potom pro§tředkem §mrti s tauž dobrau powě§tj z tohoto §wěta wy§§la / zanechaw§§i po §obě několik dcer / z nichž gedna nábožněg§§j každého dne za §wau milau matku něgaké gi§té modlitby wykonáwala. Po několika pak Neděljch |191| §talo §e že ta gi§tá dcera g§auc w komoře §amotná, za§lechla gakýs §§u§t / a nenadále počala §e celým tělem neobyčegně třá§ti. Y obrátila §e očima ke dweřjm / kde §e cos §§u§tělo / a hle widj gednu §tra§§liwau obludu w způ§obu odřeného wepře / z něhož ze w§§ech §tran wycházel mrzký plamen / a přetěžký §mrad. Y dě§ýc §e náramně / w§tala rychle z mj§ta kdež §e byla modlila / a při§kočiw§§i k oknu chtěla wy§kočiti z okna / aby před tim tak hrozným §tra§§idlem vtekla. Ale za§lech§§i za §ebau žen§ký hlas k ni wolagjcý: Za§taw §e dcero! O dcero za§taw §e! od Boha g§auc po§ylněná / poza§tawila §e / aby po§lechla / co gj bude to §tra§§idlo mluwiti. Ono pak lid§kým hla§em mluwilo k ni takto: Wězyz nynj Dcero / že g§em gá / na§togte! twá přene§§ťa§tná a |192| prazlořečená Matka / která g§auc na §wětě / zdála §em §e §yce býti dobrá a §watá / činjc před lidmi mnoho dobrých §kutků: ale w §rdcy §wém tagila §em mrzké a ohawné hřjchy těle§né / z nichžto §em §e nikdy / pro §wůg ne§my§lný §tud / náležitě nezpowjdala / a pro které nynj §prawedliwým §audem Božjm do horaucýho pekla §em od§auzena. A protož napotom nikdý §e za mne Bohu nemodli; poněwadž žádné modlitby nemohau mi wjce pro§p짧né býti / a něgakau pomoc včiniti. Když pak §e gj ptala dcera / gakéby muky w pekle byly neywět§§j? tehdy ta bjdnice odpowěděla. Prwnj a neyt잧§j ze w§§ech trápenj ge§t to / že my ne§§ťa§tnj zatracency zawrženi §me od twáři Božj / a nebudeme mocy na wěky wěků na ni patřiti. Druhá ge§t to v§tawičné my§§lenj / z kteréhož §e nikdý žá|193|dným způ§obem nemůžeme wyrazyti / že na wěky wěků mu§ýme w tom ne§§ťa§tném §tawu zů§tati / a že nenj možné / abychom z horaucýho pekla / a z geho přehrozných muk někdy wy§wobozeni byli. Odkudž zauffagjce §obě / bez pře§tánj w§§ickni w pekle hrozně zlořečj Bohu / že nás pro na§§e hřjchy tak přj§ně tre§ce. Y podala na ni ge§§tě gednu otázku dcera / aby gj powěděla / co §e s nj dálo hned po gegj §mrti / až do ča§u dokonalého zatracenj? Gjžto ona řekla: Hned gak du§§e má s tělem §e rozlaučila / wzali mne zlj duchowé / a po§tawili před §audnau §tolicy Gežj§§e Kry§ta / kterýž na mne pohleděw zuřiwau twářj / §audil mne / a wydal proti mně §tra§§liwý ortel wěčného zatracenj. Po čemž hned w okamženj zane§li mne čerti do propa§ti pekelné. Když pak to |194| dopowěděla / napomenuw§§i dceru / aby §e gj wjce na nic neptala / včinila ta pekelná §wině několik §koků po truhlách a §tolicých / kteréž byly w komoře / w§§udy zanechagjc §mradlawá znamenj §win§kých tlap gakoby ge někdo na§chwál rozpáleným železem wypálil. A w tom za§e gi čerti do pekla wzali / kdež §e bude wěčně mučiti: dcera pak kteráž welikými §trachy diw že nevmřela / když trochu po náramném zd짧enj okřála / zamknauc komoru po§pj§§ila §obě do ko§tela / kdež zawolaw§§i §obě Kazatele z Ržádu Swatého Dominyka / w§§ecken ten přjběh gemu wygewila. On potom při§§ed k ni / a pozů§talá připálená znamenj vkrutným §mradem zapáchagjcý §patřiw / w§§ecko což widěl a §ly§§el / na kázanj lidu wygewil / a w§§ecky §wé po§luchače §pa§ytedlně za§tra§§il. |195|

Rowně též hrozný přjklad ge§t / kterýž nynj wyprawowati budu. W Západnj Indyi / w mě§tě Itata řečeném okolo léta Páně patnácti§tého dewade§átého / gedna děwečka / gménem Kateřina / před očima lid§kýma zdála §e §yce býti poctiwá Panna / ale tagně chlipno§tem powolowala; a ačkoli za ča§té chodila k §waté zpowědi / w§§ak o §wých ne§tydato§tech nikdý §e nezpowjdala. Když tedy do těžké nemocy vpadla / a od gednoho Kněze z Towary¨s§twa Gežj§§owa naw§§tjwena y napomenuta byla / aby §krze §watau zpowěd k §mrti §e přihotowila / aby / kdyby gi Pán Bůh z tohoto §wěta powolati ráčil / §§ťa§tně vmřela; zpowjdalať §e ow§§em dewětkráte / ale wždycky zle; poněwadž nikdý o §wé ne§tydato§ti žádné zmjnky nevčinila. Nebo ačko|196|li (gak §e gedny děwečce §ama přiznala) §watá Mařj Magdaléna zgewiw§§i §e gj po prawé ruce / §nážně gi napomjnala / aby §e ze w§§ech hřjchů vpřjmně wyznala; w§§ak ďábla / kterýž §e gj týmž ča§em po lewé ruce vkázal / a aby toliko men§§j a w§§ednj hřjchy w zpowědi wygewila / těle§né pak hřjchy a oplzlá my§§lenj / gakožto §§patné wěcy zatagila / radil / raděgi po§lechla. Což když §e §krze tu dewečku [sic!] prone§lo / a Zpowědlnjk o tom §e dowěděl / při§§el y hned k vmjragjcý Kateřině / a co neypřj§něgi mohl / gj napomjnal / aby §e vpřjmně zpowjdala / a §wé du§§e nezawáděla / domnjwagjc §e bludně / že bez dokonalého wyznánj w prwněg§§jch zpowědjch rozhře§§enj do§tala / a dogde §pa§enj: ale cokoli gj prawil / bylo tak platno / gakoby byl mluwil k něgakému kamenu neb |197| §§palku. Pročež tak bez náležité zpowědi vmřela / a k zatracenj při§§la. Poněwadž brzo po §wé ne§§ťa§tné §mrti / gednomu z domácých w hrozném plamenu §e vkázaw§§i / prawila / že pro dobrowolné těžké hřjchy w §waté zpowědi / na wěky ge§t zatracená / a že to z Božjho poručenj giným k §trachu a k §pasytedlné wey§traze wygewiti mu§ý. Což také Angel Božj potwrdil poručiw / aby §e to gegj zátracenj [sic!] giným ku přjkladu wůbec oznámilo. It*2* Pćdagog: Chri§tian. par. 2. c. 15. § [paragraf] 4.

Potom táž ne§§ťa§tná Kateřina po §wé §mrti hrozně §tra§§ila / a lidem rozličné nepohodlj w domě činila. Neboť předně gegj mrtwé tělo tak vkrutný §mrad z §ebe wydáwalo / že ge mu§yli z pod§tře§§j wyne§ti / a pod §§jrým nebem položiti / aby celého domu §wým §mradem |198| nenakazylo. Týmž ča§em kůň / §yce welmi krotký / tak welice §e zpla§§il / že vtrhw §e od §táge / §em y tam běhal / a nohama proti zdi až hrozno kopal. Též p§y dali §e do hrozného §§těkánj / a gako wzteklj §obě počjnali. Gednoho Mládence cos w nocy wytáhlo z lože / a gednu děwečku w rameno tak §ylně vdeřilo / že za několik dni od včiněné rány na gegjm těle modřina zů§tala. Po pohřbu pak té gi§té Kateřny [sic!] / když gakás děwečka do komory / kde ona byla / wgjti chtěla / cos z wrchnj podlahy §hodilo §ud dolu / a cyhly y §§indely / an §e nad to wět§§j djl §au§edu djwalo / po domě rozhazowalo. Ge§§tě nebylo na tom do§ti. Panj w přjtomno§ti de§ýti neb dwanácti Žen po třikráte nětco podtrhowalo nohu / což §e také §talo děwečce: a w§§ak coby to bylo / widěti §e nemohlo. Když děwečka §§la do komory / |199| kde byly §§aty / widěla tu mrtwau Kateřinu / že §e chytá gedné nádoby / a když děwečka vlek§§i §e dala §e do křiku / a běžela po §weych / §tra§§idlo tau nadobau o zed vdeřilo a s hrozným tře§kotem na ku§y gi rozrazylo. Když pak za§lech§§i / že §e nětco třj§ká / wcházela do komory / cos welikau mocý půl cyhly na zed hodilo. Y přilepili na zed té gj§té komory papjrowý Obraz Božjho Vmučenj / ale hned před očima w§§ech to newiditedlné §tra§§idlo ten obraz odtrhlo / a na tři ku§y geg roztrhalo. Téhož dne / když domacy [sic!] wečeřeli w zahradě / weliký kus cyhly vpadl gim do mj§y, tak že §e w§§ickni lekli / a od §tolu welikými §trachy vtekli. Tak hle ta bezbožná Kateřina / že §e z §wých těžkých hřjchů gak náležj / zpowjdati nechtěla / po §mrti §tra§§ila / a §krze to vkázala / gak hrozné muky mu§ý w pekle tr|200|pěti {na dalšj str. celé slovo – trpěti} / když po §mrti žádného pokoge nemůže mjti.

Než ge§§tě hrozněg§§j přiklad [sic!] o giné ženě / kteráž také §e ne§prawedliwě zpowjdala / a proto zatracena byla tuto položjm. Specul: Exempl. Di§t. 9: ex. 151.

Byl geden Ržeholnjk a §polu Kněz / který za §wau mrtwau Matku zača§té M§§i §watau §laužil / a welmi §wé tělo tryznil / aby §krze to gegj du§§i z oči§tcowých muk do Nebe§kého Králow§twj pomohl. Když tedy gednau horliwěgj za ni §e modlil / hle §patřil gi před §ebau / ana gede na hrozném draku / z gehožto tlamy / gako z pece / nepěkný plamen gako z hořjcý Sýry wycházel. A byli dwa čerti v ni / geden po prawé / a druhý po lewé ruce: a ti gi drželi §wázanau ohniwými řetězy / magjcými §§pičaté kraužky / kteřjž hluboce wtlačenj byli do |201| gegjho těla. Z gegj hlawy mj§to wrkočů wi§elo mnoho welikých hadů / kteřjž gegj mozek cucali. Na gegich očjch §táli dwa §§tjrowé / a w v§§jch dwě přehrozné my§§i. Opice §tála před nj: a ta gi kau§ala w twář gegj / a kamenem tlaukla gi w hubu / tak tuze / že gj wyrážela zuby. Okolo gegjho krku byl otočený geden hrozný had / a ten gi w pr§y kau§al. Na rukau měla ohniwé okowy / a nohy gegj ohniwými pauty pod břichem drakowým §ewřený byly. Když pak Kněz to wida náramným §trachem padl na zem gako bez §ebe / a nemohl promluwiti §lowa / ta ne§§ťa§tná takto k němu řekla: Ne§trachůgž §e §ynu; neboť ani gá / ani ti / kteřjž při mně g§au / nemagj žádné mocy tobě v§§koditi. Gáť §em matka twá / ale přene§§ťa§tná / proklatá; nebo §em zatracená / a w |202| pekle na wěky wěků takowé muky / gaké ný[?]nj widj¨s / mu§ým trpěti. Tehdy ohrozyw §e Kněz / řekl gj: Y kterakž §y ó matko zatracená / poněwadž §y §e před §mrtj zpowjdala / a Welebnau Swáto§t §y přigjmala / nadto y po§lednjm pomazánjm dobřes opatřená byla? Gemuž ona odpowěděla: Márné §§perkowánj / a nadherno§t w §§at§twu / nenj než popuzowánj Božjho hněwu. A poněwadž §em gá §wůg celý mladý wěk ztráwila w chlipno§tech / w §§perkowánj těla §wého / a w márném ličenj twáři / zatracená §em. Nebo ač §em §e z těch w§§ech wěcý někdy zpowjdala / w§§ak §em neměla prawého před§ewzetj / že chcy od těch hřjchů pře§tati. Pakli §em kdy od nich na ča§ pře§tala / nevčinila §em toho dobrým aumy§lem / než toliko na oko / abych §e nezdála býti ney|203|hor§§j. Krom toho neměla §em oprawdowé §krau§§eno§ti nad těmi hřjchy / ani §em §e nezpowjdala z toho / že §em nehodně / magjc zlé §wědomj / vžjwala Welebných Swáto§tj. Že tedy §em §e zle zpowjdala / a §wé hřjchy w §waté zpowědi nedokonale / gakož §lu§§elo / wyprawowala / od§auzená §em do pekla. Potom §e gj tázal §yn / coby měly wyznamenáwati ty muky / kteréž §n᧧ela? gemuž ona odpowěděla řkauc: Tento drak / na němž gedu / dán ge§t mi proto že §em §e dopau§§těla neči§tých hřjchů / a že §em mnohým dala přjležito§t k dopau§§těnj se gich. Tito dwa čerti / kteřjž mne trápj z gedné y z druhé §trany / dáni §au mi pro dwa mé obzwl᧧tnj těžké wey§tupky / totiž předně proto / že §em §tatek otce twého mrhala / nakládagic geg na marné §§perky a přjli|204|§§nau okra§u žen§kau / a podruhé / že §em §wým zlým přjkladem pohor§§ila giné ženy / aby také tak / gako gá / marných §§perků hleděly / a §e ljčily. Ohniwými řetězy §wázaná §em proto / že pro marno§t / a abych §e §adila Bohat§twjm / opá§áwala §em §e §třjbrnými pa§y: na nichž kolik býwalo §třjbrných kljčů / tolik §§pičatých hřebů / kteřjž g§au přitěch řetězých / wti§knuto ge§t do mých audů / a mne převkrutně pjchá. Swázané mám ruce pro neči§té hřjchy rukami zpáchané. Had otočil §e okolo hrdla mého proto / že §em gá §wé pr§y obnažowala / a proto ge také týž had s mau newyprawitedlnau bole§tj §§tjpá. Kamenjm tlukau §e v§ta má / a wyrážegj §e zubowé / za pokutu ne§lu§§ných ljbánj / neči§tých řečj / a oplzlých pj§nj. W v§§jch mých §edj pekelné my§§i / proto že §em ráda |205| po§laucháwala ne§tydatých / vtrhawých / a giných nenaležitých tlampánj. S§tjrowé §togj mi na očjch proto / že §em gá §wýma očima byla přjli¨s w§§etečná / a gich vžjwala k patřenj na ne§lu§§né wěcy. Ge§§těrky a hadi na hlawě mé tre§tagj mé někdeg§§j zbytečné §§perkowánj a ozdobowánj hlawy. Nohy mé §ewřeny §au ohniwými pautami pod břichem drakowým pro nepoctiwé tance / a nenáležité taulky. Gedným §lowem pro §wau rozpu§tilo§t a hřjchy §em zlořečená / a budu zlořečená na wěky / a giž ani ty / ani žádný nemůže mi §wými modlitbami §pomocy / ani trápenj mně vložených vmen§§iti. Gižť na§togte na wěky ge§t po mně weta. Sotwa to domluwila / a hle drak / kterýž gi na §obě ne§l / pozdwihna §e s přehrozným hřmotem / wel|206|mi rychle / gako když §e zabley§kne / do horaucýho pekla gi zane§l.

Vwažůgte medlé[?] tento přjklad / w§§ickni a zwl᧧tě ženy / kteréž okra§y žen§ké nemjrně wyhledáwáte / giným k těle§nému poku§§enj podpalem býwáte / a z §wých hřjchů vpřjmně §e nezpowjdáwate [sic!] / gaká odplata za ty wa§§e hřjchy wás očekáwá w pekle.

Pane Gežj§§i Kry§te / gens [sic!] §y ráčil z ne§mjrného milo§rden§twj §wého k oči§§těnj na§§jch du§§j §watau zpowěd v§tanowiti / pro§ým tebe / §krze twé zá§luhy / též §krze přjmluwy twé neymileg§§j Matky / rač mi tu milo§t dáti / abych Swáto§ti §watého Pokánj tak dobře a náležitě vžjwal / aby ta nebyla k zatracenj / ale k §pa§enj / Amen. |207|