Trápenj Pekelné ge§t wěčné.

ACžkoli pekelné muky g§au přehrozné / ne§ne§ytedlné / a newy§lowitedlné: nicméně w§§ak mohlby §e §nad předce někdo nagjti / kterýby k wyplněnj něgaké §wé žádo§ti chtěl ge pod§taupiti / kdyby byly ča§né: ale to ge§t neyhrozněg§§j / že ty muky nikdý nepře§tanau. Neboť poneyprwé §ám zatracený člowěk ge§t wěčný a ne§mrtedlný, netoliko podlé du§§e / ale také podlé těla; pročež ani §ám §ebe / ani žádného giného zabiti mocy nebude / ani pekelný oheň ho nebude mocy vmořiti / ani Pán Bůh nebude chtjti žádné^o w nic obrátiti. Hledati budau §mrti / a nenagdau gi; a žádati budau vmřjti / a §mrt vteče od nich / dj S. Jan Apoc: 9.6. Ano to bude přetěžké zatracenců trápenj / že budau wždycky co neywjce žádati §mrti / a w§§ak budau wě|138|děti / že gegich žádo§t nikdý naplněna nebude.

2. Mj§to a pekelný žalář ge§t wěčný / ani §e zbořiti / ani gaké poru§§enj wzýti nemůže: neboť země / w gegjmžto pro§tředku ge§t peklo / na wěky §togj. Ekli: 14

3. Rowně též oheň pekelný ge§t wěčný a nevha§ytedlný / gak Kry§tus Pán §wědčj: Odegděte zlořečeni do ohně wěčného. Matt: 25 a Izaiá¨s dj: Dmýchánj Páně gako potok syry ge zapaluge: ani we dne ani w nocy nevha§ne. Iza: 30. a 34.

4. Čerw / totiž gegich §wědomj zlé / kteréž ge převkrutně hrýzti a trápiti bude / také ge§t wěčné. Čerw gegich / dj Kry§tus Pán / nevmjrá. Marek 9. 44. Což také byl předpowěděl Izaiá¨s Prorok. Iza: 66.24.

5. Ortel Božj také ge§t wěčný a neproměnitedlný; neboť Pán Bůh tak v§tanowil / aby weypowědi §wé |139| gednau prone§§ené nikdý neměnil / a hřj§§njka, který §e gednau do pekla do§tane / na wěky z něho newy§wobodil. Neboť z pekla nenj žádného wykaupenj / těch / které Bůh gednau do něho dokonale od§audil. Aniž Kry§towa krew zatracencům k gegich wy§wobozenj platná nebude; nebo ge§tliže ani tehdáž / když Kry§tus Pán na Kalwar§ké hoře w nowě gi wyliti ráčil / žádného člowjčka z pekla newy§wobodila / ani nynj / ani napotom nikdý žádného newy§wobodj.

6. Slowem, w§§ecky muky toho ne§§ťa§tného mj§ta g§au wěčné; neboť y prowiněnj / pro které ty muky §e vkládagj / bude wěčné; poněwadž gako tam prawého pokánj býti nemůže / tak také nenj žádného do§tičiněnj: a krwe Kry§towé platno§t zatracencům §e nepřikládá; pročež také gegich hřjchowé gim odpu§§těni nebýwagj. Přideg k tomu y to / že kdo chce bez pokánj w hřjchu |140| §mrtedlném vmřjti / tak mnoho w §kutku činj / gakoby chtěl w §mrtedlném hřjchu wěčně trwati / a wěčně hře§§iti: a tak wěčná §prawedlno§t Božj podlé geho za§lauženj vkládá mu wěčné tre§tánj. Než málo ge§t těch / kteřjžby to wěčné tre§tánj na paměti měli / k srdcy připau§§těli / geho §e báli / a těžkých hřjchů / pro které §amé vloženo býwá / §e warowali. Odkudž nařjká Izaiá¨s Prorok / w Kap: 12.11. Opu§§těnjm opu§§těna ge§t w§§ecka země; nebo nižádný nenj / kdoby §e rozmy§lil §rdcem. Ctno§t ge§t wypowěděna / zlo§t a neprawo§t panuge / Pán Bůh těžkými hřjchy v§tawičně vražen býwá / lid§ké du§§e w nezčj§lném množ§twj k wěčnému zatracenj přicházegj / peklo §e naplňuge / proto že na ne§§ťa§tnau zatracenců wěčno§t / na ne§konalá trápenj §otwa kdo / a to ge§§tě toliko běžně pamatuge. Bedliwé vwažowánj toho / že pekelné muky na |141| wěky budau trwati / bylo wždycky / a ge§§tě bude welmi mocný pro§tředek k tomu / aby §e obrátili hřj§§nj / a dokudž čas magj / činili pokánj. Ačkoli pak w Cýrkewnjch hy§toryjch hogno§t máme Přjkladů / gimiž §e to ztwrzuge / gá w§§ak toliko geden tuto předne§u. Geden bezbožný člowěk / genž od žádného žiwého člowěka nikdý na to naweden býti nemohl / aby §e z §wých hřjchů pořádnému Knězy §wáto§tně zpowjdal / na to §e předce ča§tým nabádánjm některých dobrých lidj nawe§ti dal / aby §watau Lidwjnu Pannu / která třidceti o§m let welmi těžké nemocy s welikau trpěliwo§tj §n᧧ela / a obzwl᧧tnj §watto§tj žiwota §e §tkwěla / a§poň gednau naw§§tjwil / některé §wé hřjchy / které §yce giným při po§ezenj / žertem powjdáwal / také gj oznámil / a gi za přjmluwu v Pána Boha pro§yl. Když tedy vdělage §obě z toho žert / gednau k nj při§§el / a hroznau §ýlu §wých hřj|142|chů / s §mjchem gj powjdati počal / pro§yla ho pro Boha ta §watá Panna / aby ne gj / ale pořádnému Knězy z nich §e wyznáwal. Ale on měw obyčeg před §wými towary§§i ge powjdati / ano z nich §e chlubiti / drahný počet gich napowjdal. Lidwjna když ho ani na to nawe§ti nemohla / aby §e z nich před Knězem wyznal / ani §obě v§§i zacpati / aby ho ne§ly§§ela / nechala ho při tom / ale napo§ledy wy§ly§§ew§§j ho / ptala §e / bylliby a§poň §pokogen / kdyby ona ty geho hřjchy na geho mj§tě Knězy wygewila? Gjžto on odpowěděl s §mjchy / řka: Chce§§li ty §e za mně z mých hřjchů zpowjdati Knězy / neg§em proti tomu / čiň co chce¨s / toliko mne na to darmo nenawáděg / abych gá §ám z nich gemu §e zpowjdal: a s tjm ode§§el. Potom ta S. Panna aby wždy něgaký pro§tředek k obrácenj toho hřj§§njka wynalezla / w§§ecky ty geho hřjchy / kteréž byla §ly|143|§§ela / cokoli gich pamatowati mohla / s takowau §krau§§eno§tj gakoby gegj wla§tnj chřichowé [sic!] byli / Knězy wyprawowala. Po některém ča§e nawrátil §e ten týž ne§§lechetný člowěk k §waté Lidwjně / a chtě opět žertowati / řekl: Tu§§jm / že §y §e z mých hřjchů Knězy za mne zpowjdala. Což tedy mi za pokánj vkládá¨s? Ržekla ona: Toliko to / abys za gednu / ale celau noc / ležel na §wém lůžku na znak / a ani na geden / ani na druhý bok §e neobracel. Radjmť včiň to / o§tatek gá §obě budu poručen mjti. K čemuž on za§máw §e řekl s rado§tj. Což nic wjce za w§§ecky §wé hřjchy nemám wykonati? Předobřeť ge§t tobě §e zpowjdati / když §y tak milo§tiwá. Mohuliť §e tak lehkau prácý w§§ech hřjchů zbawiti / co welj¨s / rád včinjm. A oprawdu §obě vminil / že tak včinj. Wečjr tedy poručiw §obě dobře v§tlati lože / do měkých peřin položil §e na znak; ale hned z po|144|čátku bylo mu cos nepohodlno / a zdálo §e mu / gakoby ho nětco hnětlo; přicházelo pak mu to welmi těžko / že §e neměl podlé včiněné přjpowědi / na žádný bok obráceti. čjm délegi ležel / tjm mu bylo tjže; tak že v §ebe řekl / že gak žiw neležel w tak twrdém loži. A poněwadž zapowědjno bylo §e heybati / zdálo §e mu to leženj býti hrozné trápenj. Když tedy předce tak ležj / a nemůže §páti / počal §obě takto my§liti: Hle gá §em dokonale zdráw / a nemám žádné nemocy / a lože ge§t dobře v§tlané / peřiny měkaučké: a w§§ak ge§t mi těžko w nich ležeti: necýtilbych pak žádné těžko§ti / kdybych §e podlé §wého obyčege z gedné §trany lože wálel na druhau. Než coť gá dbám na to? Budu §páti / až do bjlého dne / tak to w§§ecko za§pjm. Chce §páti / zawjrá oči: ale nepřicházý §en / žádným způ§obem nemůž v§nauti. Zatjm wždycky mu na my§l lezla nepřjgemná my|145|§§lenj gedno po druhém / že ge§t welmi těžko tak ležeti. Z nichž on §e wyrážege v §ebe řjkal: Coť pak ge§t na po§ledy? nechť ge§t mi těžko / wždyť od toho nevmru. Přeležjm tak tu gednu noc / abych §wůg §lib zachowal / a tak bude pow§§em. Než za§e mu při§§lo giné my§§lenj: Co kdyby§ měl tři / pět / de§et / neb wjce nocý tak přeležeti? Tohoťbych giž §né§ti nemohl. Toby byla wěc práwě ne§ne§ytedlná. Nebylbych gak žiw řekl / že §e mi to leženj tak brzo §te§kne. Běda mne! gak §em hrubě nedůtkliwý a netrpěliwý / že §e tak §§patné wěcy dáwám přemocy? O gak trpěliwá mu§ý býti Panna Lidwjna / která přes třidceti §edm let w přetěžkých bole§tech ležj na loži! A co kdybych mu§yl ležeti na twrdém prkně aneb na kamenu / a to přes několik neděl? A co kdybych kromě toho w§§eho měl zřenj w břj§§e / neb bole§t hlawy / neb zubů? neb kdybych §polu §tonal na |146| kámen neb na podagru? Gižťby §e mi pro te§kno§t a bole§t zdálo / že §em w horaucým pekle. Když pak mu gednau peklo na my§l při§§lo / giž mu geho památka / gako hřeb do §těny §ylně wražený / wždycky w srdcy wězela / a žádným způ§obem z my§li wygjti nechtěla. Pročež takto §obě my§lil: Ge§tliže několik let pořád na twrdém kameně ležeti a přitom těžké nemocy §n᧧eti / zdálaby §e mi býti wěc práwě ne§ne§ytedlná / a práwě §amo horaucý peklo / ge§§to w§§ecka trápenj na §wětě nic neg§au proti peklu / gakbych pak mohl §ne§ti oprawdowá pekelná trápenj, kdybych §e měl do pekla do§tati? Gi§těť §em toho ti§ýckrát za§laužil; nebo ge§tliže toliko pro geden §mrtedlný hřjch hoden býwá člowěk do pekla §e do§tati / gá / kterýž §em gich na ti§ýce zpáchal / oprawdu §e mám co §prawedliwě báti / abych §e tam nedo§tal. Než gaké medle tam bude lože / gaké |147| peřiny / a gaké pohodlj? gaké tu bude odpočinutj / a gaký pol§§tář? a budauli zatracency toliko to §obě vloženo mjti / aby na znak leželi a §e na žádný bok neobraceli? Ach! toť nic nenj. Ale mj§to peřin budau mjti oheň / a newyprawitedlná trápenj. A gak dlauho budau w těch trápenj trwati? tolikoli přes gednu noc / neb geden teyden / neb geden mě§ýc / neb geden rok? Ba pokládaliby §obě to za neywe§eleg§§j nowinu / kdyby §e gim zgewilo / že po §tu ti§ýc let nětco málo gim vbylo z gegich trápenj / a že §e vkazuge něgaká naděge wy§wobozenj. Než toho nebude / neboť gak včj §waté Ewangelium / na wěky wěků budau §e trápiti. Nenj gináč / §wětláť g§au §lowa Kry§towa: Odegděte odemně zlořečenj do ohně wěčného. Tedyť gegich trápenj nikdý nebude konce? Takť ge§t[.] / Nikdý. Nikdý. Tedy po ti§ýcy ti§ýců Millionů let netoliko nepře§ta|148|nau gegich trápenj / ale ani žádné naděge nebude žádného konce? Ach! Buduli pro §wé hřjchy zatracen / trápenj mé nikdý nepře§tane / ani nikdý nebude žádné naděge geho §končenj. Y neg§emliž tedy gá práwě ne§my§lný člowěk / že §ám dobrowolně §e vwrhugj do toho ne§končeného trápenj / moha §e ho nynj / dokudž g§au dnowé §pa§enj / §nadno wy§woboditi / buduli gen chtjti činiti prawé pokánj? Kteřj g§au giž w pekle / a pekelné muky §ku§yli / ó gak rádiby gakékoli pokánj činili / kdyby měli tak dobrau přiležito§t k wy§wobozenj §e z muk pekelných gako gá mám nynj! ale oni té přjležito§ti nikdý mjti nebudau. Y mámliž gá gi nynj zanedbati / a potom toho wěčně pykati? A medle komu bude zle / ge§tliže tu dobrau přjležito§t zanedbám / a §wau du§§i zawedu / nežli mně §amému? A na koho budu mocy nařjkati / nežli §ám na §ebe? neboť nynj gi§tě |149| mohu / chcyli toliko / §nadno §e z toho w§§eho wy§woboditi. Toliko ge§t mi o tu zpowěd a žiwota naprawenj činiti. W čemž byť něgaká těžko§t byla / nebuduli ne§my§lný ge§tliže malau těžko§t nechcy pod§taupiti / abych §e od wěčné wy§wobodil? Ach! byl §em / ale napotom nechcy býti tak ne§my§lný. Budu činiti pokánj. Buď / nebuď těžko / budu §e z §wých hřjchů pořádnému Knězy zpowjdati / naprawjm §wůg žiwot / abych §e nedo§tal do přehrozných trápenj / kteréž nikdý nebudau mjti žádného §končenj.

Gak §obě tehdáž vmjnil / tak potom §kutkem včinil. O by také ginj / ano w§§ickni o wěčných mukách tak §obě my§lili! mám za to / žeby ne tak §měle hře§§ili / a žeby zpáchané prwé hřjchy §krze prawé pokánj §mazati §e wyna§nažili / aby přehrozným mukám / kteréž na wěky trwati budau / vgjti mohli. Tak činil §watý Dawid / |150| an o §obě dj: Wěčná léta měl §em w my§li a paměti §wé (w Žalmu 76.) Poza§taw §e tu ge§§tě hřj§§ný člowěče / kdokoli Pána Boha §měle vrážj¨s / a §e we§elj¨s w §wých neprawo§tech / gakoby aneb pekla nebylo / aneb netak težké [sic!] bylo w něm trápenj / gak ge wypi§ugj §watj Otcowé: poza§taw §e prawjm a porozgjmeg / gak hrozná ge§t wěc na wěky trápenu býti / byť pak krá§ně muka §ama w §obě těžká nebyla. Neb deyme to / žeby někdo w pekle nic giného netrpěl / nežli to / žeby na wěky od much a komárů §§tjpán byl / §amo prodlauženj té §yce §§patné muky bude ne§ne§ytedlné. Neb kdyby měl kdo zde na §wětě přes §wůg celý žiwot / ku přjkladu přes třidcet celých / čtyřidcet / neb pade§áte let tak bez pře§tánj we dne w nocy po celém těle §§tjpán býti / mělibychom to za přetěžkau muku. Ale co ge§t pade§áte / §to / ti§ýc / neb třeba§ §tokráte §to ti§ýc let proti |151| wěčno§ti? a co ge§t §§tjpánj much a komárů proti mukám pekelným / kteréž w§§ecky g§au tak těžké / že §e wy§lowiti nemohau? Powěz nynj / kdyby ty přehrozné muky tolik ti§ýc let někdo §n᧧eti mu§yl / kolik zrn žita wegde do §trychu / gak dlauho mu§ylby §e trápiti? a w§§ak kdyžby ta w§§ecka leta pominula / ge§§těby nebyl konec geho muk / ano nicby mu nevbylo z trápenj. Kdyby Bož§kau mocý zachowány byly w§§ecky wody / co ge§t gich we w§§ech laužjch / rybnjcých / řekách / mořjch celého §wěta / a w ti§ýcy letech toliko gedna krupěgička z těch wod vbyla / ach milý Bože, gak mnoho množ§twj millionů let progjtiby mu§ylo / prwé nežliby §e geden neymen§§j rybnjček wy§u§§il / co pakby let pro§§lo / nežliby gedna řeka / neb moře wy§chlo? Než předceťby někdy při§§el ten čas / žeby ani gedné krůpěgjčky wody po celém §wětě nezů§talo. Gi§táť ge§t pak |152| wěc / že někdy tak dlauhý čas / w kterémžby §e to djti mohlo / pomine. A w§§ak ani tehdáž trápenj zatracenců konce nebude / a z wěčno§ti zhola nic nevbude. Kdyby někdo w pekle w ti§ýcy letech toliko gednu §lzyčku wylil z §wého oka / a kdyby Pán Bůh ty geho §lzy chowal: ach gak dlauho mu§ylby ten bjdnjk plakati, nežliby gich z [1.v.: „s“] geden žegdljk naplakal! A co / nežby gich naplakal tak mnoho / ažby z nich řeka včiněna byla? A w§§ak gi§tá wěc ge§t / žeby §e §lz po ča§ých nachowalo tak mnoho / ažby z nich byla tak weliká potopa po w§§em §wětě / gaka byla za ča§u Noemowa. Kdyby pak ten zatracenec a§poň tehdáž po tak newy§lowitedlně dlauhém ča§e / kdyžby giž z §wých §lz potopu §wěta včinil / měl wy§wobozen býti od pekelného trápenj / ó cožby §e welice z toho radowal! ale darmo ge§t / ani tehdáž geho trápenj nebude mjti konce / a wěčno§t předce |153| celá zů§tane. Napo§ledy kdyby od země až do neywy¨s§§jho Nebe byl geden wrch z toho neydrobněg§§jho pj§ku / a w ti§ýcy letech Angel Páně z Božjho poručenj wzal toliko gedno pj§kowé zrnýčko z toho přehrozného wrchu. Ach gak dlauho mu§ylby ten Angel čekati / nežliby w§§ecken ten wrch §ebral? A w§§ak gi§tá wěc ge§t / žeby předce někdy byl konec toho vbjránj / a při§§elby čas / žeby ani gednoho pj§kowého zrnýcka [sic!] wjce nepozu§táwalo [sic!]. Co pak? pře§taloliby také tehdáž trápenj některého člowěka zatraceného w pekle? Nikoli. Ano byť y §to ti§ýc takowých / tak wy§okých / ano wy¨s§§jch pj§kowých wrchů po tak prodlaužilém vbjránj §ebráno bylo / ge§§těby netoliko nepře§tal §e trápiti člowěk zatracený w pekle / ale také ani neymen§§j naděgeby nedo§tal / že geho trápenj potom někdy pře§tane / aneb a§poň vmen§§eno bude. Dobře tedy prawil S. |154| Bernard / že zatracency §auce daleko wzdáleni od blaho§laweného ráge Nebe§ké wla§ti / trápiti §e budau w wěčném pekelném ohni / nikdý §wětla widěti nebudau / nikdý polehčenj muk §e nedočkagj: ale přes ti§ýce ti§ýců let wždycky §e budau mučiti w pekle / a nikdy z něho wy§wobozeni nebudau. (lib: Medit: c. 3) O hrozná ó §tra§§liwá wěčno§ti! Byť pak krá§ně muka §ama w §obě těžká nebyla / proto §amé / že má wždycky bezew§§eho konce trwati / ge§t přehrozná a newyprawitedlně těžká. Ale kdo prawj / že w pekle některá muka §ama w §obě nenj těžká? Ach! w§§ecky g§au přehrozné / w§§ecky přetěžké / w§§ecky ne§ne§ytedlné! od twáři Božj zawrženu býti / w tom neyprudčeg§§jm ohni §e páliti / na přehrozné přj§§ery wždycky patřiti / a §e dě§yti / wěčný hlad / žjžeň / §mrad / a co neyhor§§jho může wymy§§leno býti / wždycky trpě|155|ti / a na wěky wěků žádné naděge toho neymen§§jho pot짧enj neb vlewenj muk nemjti: §lowem na wěky ne§§ťa§tným / bjdným / w§§eho dobrého zbaweným / a w§§emu zlému poddaným býti / to ge§t muka přewelmi těžká a ne§ne§ytedlná. Dobřeť tedy napomjnal gednohokaždého člowěka S. Bernard (§erm: 27. de modo bene vivendi) řka: Prwé než tě pohřjžj pekelná propa§t / čiň pokánj: prwé než §e do pekla do§tane¨s / oplač §wé hřjchy: Litůg gich prwé / než §e octne¨s w hluboko§ti pekelné / kde nebude wjce ča§u k pokánj / k we§elo§ti / a k polep§§enj §e / kde giž wjce nebude přjležito§ti k zpowědi. proč? Proto že z pekla nenj žádného wy§wobozenj. O hrozná / ó §tra§§liwá Wěčno§ti!

O Kry§te Gežj§§i pro§ým tebe §krze w§§ecky twé muky / kterés ráčil pro nás pod§taupiti na tomto §wětě: též §krze w§§ecky bole§ti twé |156| neymileg§§j Matky / a w§§ech twých Swatých Mučedlnjků / §milůg §e nad mau hřj§§nau du§§j / a rač mi tu milo§t dáti / abych za §wé hřjchy zde činil prawé pokánj / a nedo§tal §e pro ně do přehrozného wěčného trápenj / Amen.

Neymilo§tiwěg§§j Rodičko Božj / Autoči§§tě hřj§§ných / §milůg §e nademnau gakkoli nehodným člowěkem / a nedopau§§těg mi / přjgiti do wěčných trápenj / ať nezahyne du§§e má / kterau twůg milý Syn §wau hořkau §mrtj wykaupil. Wy též w§§ickni Wywolenj Božj orodůgte za mne / ať nepřigde du§§e má k přehroznému wěčnému zatracenj. Ach! raděgi chcy vmřjti než §e dopu§titi těžkého hřjchu / kterýby mne mohl do těch wěčných pekelných muk přiwe§ti! |157|